Dnes kolem poledne jsem tweetnul nápad, který mi leží v hlavě už nějaký čas: co takhle zorganizovat konferenci, na které se lidé nebudou chlubit svými úspěchy, ale naopak svými největšími/nejzajímavějšími neúspěchy. K mému nadšení nápad vzbudil docela velký zájem! (Ale k tomu se ještě dostanu.)
Cílem takové konference by samozřejmě bylo poučit se z chyb druhých, abychom je nemuseli dělat sami.
Zároveň by ale takováto akce měla další cíl: podpořit trochu “culture of fail” v ČR. Nemůžu si za boha vzpomenout, kdo mi ten nápad vnuknul (což je #fail sám o sobě) (UPDATE: byl to Dan Franc!), každopádně to není původem můj nápad, ale čím dál víc si myslím, že se tady lidi za své chyby a neúspěchy stydí víc, než je zdrávo. Nerad dávám někoho “za vzor”, ale koukněte třeba na Setha Godina: světově známý spisovatel a marketingový guru, který svůj úspěch založil stejně tak na svých neúspěších jako na tom, co se mu povedlo. Nebo jinak: vzpomeňte si na nějakou přednášku na škole nebo konferenci, kde přednášející otevřeně přiznal svoji chybu. Klesl ve vašich očích na ceně? Pravděpodobně ne. Naopak, tím spíš jste jej začali poslouchat a respektovat. A možná, možná, jste se do budoucna méně báli jít do rizika, protože jste si řekli: vždyť ten #fail zas tak moc nebolí! (A hlavně: většinou časem přebolí.) Aspoň na mě to ten efekt má.
Na twitteru i jinak mi přišla spousta reakcí a nápadů:
- Evidentně by taková akce nebyla první svého druhu, viz např.: failcon2010.com (@fero8). A v rámci jiných konferencí proběhlo spousta fail-talků i v ČR, např. ta od @fczbkk na Webexpu.
- Pár lidí nad tímhle už nějakou dobu uvažuje, třeba Webexpo. Yay!
- Dobrá poznámka od Marka Prokopa: existují zajímavé a nezajímavé chyby. Tipl bych, že ty zajímavé:
- Jsou přiměřeně vtipné.
- Dá se z nich vyvodit nějaká obecnější rada.
- Vznikly obavy, že bude taková konference příliš smutná (viz @virtone).
- Samozřejmě: pokud by všichni přednášeli o tom, jak jim umřel člen rodiny nebo jak přišli o ruku, bylo by to depresivní až až. Ale to jsem neměl úplně na mysli.
- Myslím spíš profesní chyby (ať už vtipné nebo méně vtipné). Klidně i osobní, ale rozhodně by nemělo být cílem konference rozbrečet přednášející na pódiu.
- Každý fail by měl mít nějaký happy end. Přinejmenším poznání, že to byl fail. A ještě lépe nějaká rada do budoucna.
- Každý by se měl chlubit pouze vlastními neúspěchy. (Viz otázka @Marek_Baco.) Mluvení o tom, jak to “ti druzí” dělají špatně, to je přirozená součást každé druhé konference… :)
Dostal mě tweet @nofreeusernames:
Já chci fail konferenci! Místo afterparty bude večírek looserů se špatnou hudbou a pískajícími mikrofony
To mě přivedlo na skvělou výhodu takovéto konference: pokud to bude organizačně #fail, tak to bude vlastně #win! Co jiného čekat od #fail konference než nefungující wifi, vypadávající obraz, pískající mikrofony a držkopády na pódiu? Jestli to bude ve finále vypadat nějak takhle, budu náramně spokojený… :)
Takže myslím, že nápad má potenciál i podporu. Teď už jen převést ho do praxe. Vůbec se nebudu zlobit, když se organizace ujme někdo jiný, takže se mi moc líbí návrh z Webexpa (Vašku?). Bohužel nemám časovou kapacitu dělat akci od nuly a sám. Takže pokud byste chtěli být součástí (organizačně, nebo jako přednášející, nebo jinak), napite mi.
Díky!
UPDATE: Dan Franc v komentářích doplňuje článek natolik zajímavě, že si to zaslouží citaci:
Podpora "kultury chyby" může but největší věc, co lze pro podporu startup kultury speciálně v čr udelat....nebavili jsme se o tom nakonec my dva spolu? A nesouhlasím, že chyba musí mít happyend, musí být jen dobře popsána a musí být svědkem odvahy jejího nositele, protože failcony jsou v mém pohledu konference o odvaze, reflexi a síle (jít dál). Ty chyby jsou jen prostředkem k tomu. Failcony jsou podle mě především oslava odvahy a ta mi u nás docela chybí. Velký problém v čr bude právě image nositele neúspěchu jako losera. Bohužel nechapeme, že většina podnikatelských projektu prostě nevychází a že to je nutná podmínka podnikání....
Zároveň x neúspěchu je nejlepší podnikatelská škola a skoro podmínka nutná pro podnikatelské zrání. To se u nás ale často taky nechápe. Navíc média budují kult úspěšných podnikatelů a zcela ignorují realitu cesty, která k úspěchu vede, a statistickou míru úspěchu vs neúspěchu.. no nic, víc zas jindy
13 komentářů:
Jo a ať už to dopadne jakkoliv, samozřejmě si zabírám aspoň půlhodinovou přednáška na své vlastní #fails... :)
Fail! xD
failcon idea jako dobrý, ale to video s tučňákama je prostě dokonalé. navrhuju tučňáka do loga failconference :)
Podpora "kultury chyby" může but největší věc, co lze pro podporu startup kultury speciálně v čr udelat....nebavili jsme se o tom nakonec my dva spolu? A nesouhlasím, že chyba musí mít happyend, musí být jen dobře popsána a musí být svědkem odvahy jejího nositele, protože failcony jsou v mém pohledu konference o odvaze, reflexi a síle (jít dál). Ty chyby jsou jen prostředkem k tomu. Failcony jsou podle mě především oslava odvahy a ta mi u nás docela chybí. Velký problém v čr bude právě image nositele neúspěchu jako losera. Bohužel nechapeme, že většina podnikatelských projektu prostě nevychází a že to je nutná podmínka podnikání....
Jo, ten tweet, kde neni ani spravne napsane to losers, myslenku fail hezky podporil ;)
Zároveň x neúspěchu je nejlepší podnikatelská škola a skoro podmínka nutná pro podnikatelské zrání. To se u nás ale často taky nechápe. Navíc média budují kult úspěšných podnikatelů a zcela ignorují realitu cesty, která k úspěchu vede, a statistickou míru úspěchu vs neúspěchu.. no nic, víc zas jindy
@Dan: Amen!
Tohle neustále opakuje na svých přednáškách i Ondřej Bartoš, a notuje si v tom s americkými kolegy. Na druhou stranu ta "americká" cesta jít do toho po hlavě taky není to pravé ořechové - kolega mi dnes posílal link na americkou obdobu "Dne D" (Shark Tank) a jeden člověk tam měl 2 hypotéky na barák, zrušil dětem spoření na studia, a jeho nápad byl totálně mimo realitu a investoři mu to taky řekli... a že největší odvaha je taky vědět, kdy quitnout ;)
@Mem: Souhlas. "Culture of fail" by určitě nemělo znamenat, že se budeme po hlavě vrhat do čehokoliv. Nebo že budeme tleskat hloupým rozhodnutím. Pro mě je to spíš: někdo udělá chybu, kterou bych pravděpodobně/možná udělal i já. Povídání o nečem takovém je pro mě pak extrémně přínosné.
S tím "vědět, kdy přestat" taky souhlas. Fail, u kterého zůstávám "ze setrvačnosti", mě v ničem nepoučí, dokud finálně nepadnu na držku.
Člověk je tvor egoistický, malicherný a vypočítavý. A společnost je založená na skupinách a sociálním statutu jednotlivce. Je normální úspěchy zveličovat a chyby potlačovat, činit je malicherné. Proto jsem trochu hodně skeptický k tomuto nápadu. Ono to zní moc pěkně, ale samotná myšlenka, že se lidé budou bavit o svých neúspěších s cizími lidmi, mi připadá nepravděpodobná. Takhle to prostě nefunguje. Vystoupit na jevistě a začít před plným sálem mluvit o tom, jak jsem byl hloupý, dělal chyby, neuvědomoval jsem si spoustu věcí, byl jsem líný a prodělal hromadu peněz, co se mi už nikdy nevrátí. A jediné, co jsem si odnesl, je rozhodnutí, že v daném oboru už nikdy nechci nic dělat.
Třeba i ta zmíněná přednáška od @fczbkk na Webexpu nebyla ani tak o chybách, ale spíš o úspěchu. jak jsme postupným vývojem a odhalováním vše perfektně odladili. Nikdo neanalyzoval chyby a jejich dopady, ale úspěch. Opravdu o chybách hovořil jen název, ne přednáška.
Neříkám, že to nelze zrealizovat. Ale bude to o mnoho těžší než obyčejná konference. O hodně, hodně těžší. Samozřejmě pokud to má být konference o neúspěších a ne o úspěších. Rozdíl mezi tím je totiž ten, že z neúspěchu a jeho analýzy má profit nezávislá osoba, posluchači, v žádném případě ne ten nešťastník. Alespoň ne okamžitý a i pak je to sporné.
Možná využiju nabídky a napíšu, jelikož mi ten nápad jako myšlenka příjde zajímavý, ale bojím se, že se z toho stane konference o úspěších a pokud by se tomu podařilo zabránit, bude to dobře.
Věřím, že oceníte můj záměr vydat se ve Vsetíně právě touto cestou, protože UX aktuálně potřebuje faily jako sůl - uvidíme se na přednášce "Jak podělat zavádění UX principů (i) ve vaší firmě".
Chci se pochlubit dost zásadním failem v tomto článku: mailto odkaz "napište mi" vedl až do teď na adresu, která není moje.... Doufám, že lidi, co napsali, buď sledují tuhle diskuzi nebo (pravděpodobněji) čtou můj Twitter. Poučení: vždy zkontrolovat všechy linky u čehokoliv, co dávám na net....
Jo a btw, naprostý souhlas @Erythros! Konference by se neměla zvrhnout v eskapádu "success stories", kde akorát každý řekne, jak to měl strašně těžký. Měly by tam být i faily, které prostě skončily failem. Mělo by se ukázat, že úspěch je velmi často souhrou šťastných náhod, a ne že je úspěch přirozený výsledek čehokoliv, do čeho se pustím naplno (jak to někdy vypadá u jiných konferencí).
Okomentovat