23. ledna 2011 ↴

Potřebuje svět další osobní blog?

Obrázek nadšeného geekaOdpověď je – překvapivě – ano.

Vždycky jsem si myslel, že nikdy nebudu provozovat “netématický” blog. Můj první blog byl o životě v Japonsku, druhý o internetovém marketingu, oba měly nenulovou návštěvnost, ale dnes jsou mrtvé/archivní. Dnes vedu oficiální blog českého Googlu, jedno “centrum absurdního humoru” a svůj hudební blog. Do pár dalších mám možnost přispívat.

Proto: když mě nedávno napadlo, že vlastně potřebuji další blog, švihl jsem se sešitem přes ksicht a zakázal si na to myslet. Na co další kout webu, který dřív nebo později odumře? A pak mě došly tři věci.

Odumření blogu ≠ fail

Naprostá většina blogů žije maximálně rok dva, a pak buď úplně skončí, nebo je udržována jenom pro formu. A má to tak být. Založení blogu je tak jednoduché, že není důvod, proč by měl být uměle udržován při životě. Blogy jsou konzerva doby. Nejsou to dlouho plánované, longitudiální studie. Jsou to ošumtělé osobní zápisníky.

Nemít “netématický” web může být frustrující

Ne všechny mé postřehy a názory se dají narvat do škatulek a) Google, b) absurdní humor, c) hudba. Navíc: nebudu na oficiální googlí blog psát cokoliv, co mě zrovna kolem Googlu napadne, vypadalo by to hned jako oficiální stanovisko.

Twitter a Facebook mi nestačí

  • Facebook považuji za privátní záležitost. Než si na Facebook kohokoliv přidám, zkusím si představit, jak by mi bylo, kdybych věděl, že si dotyčný prohlíží mé fotky z nějaké bujaré veselice. (Už teď jsem na hraně toho, co dokážu ustát.)
    • Facebook je pro mě čím dál specifičtější nástroj na “zůstávání v kontaktu”. Už jej zdaleka tolik nepoužívám pro sdílení nebo komunikaci.
  • Twitter má svých 140 znaků a nic víc. Nemyslím si, že by se měl člověk spokojit s tímhle limitem pro veškerou komunikaci. Twitter je skvělý pro odkazy, aforismy a jednostranné názory. Grafoman jako já ale potřebuje trochu víc prostoru.
    • Vím o službách, jako je TwitLonger. Myslím, že tyhle služby vycházejí z nepochopení funkce twitteru (a taky ze zoufalosti ukacaných lidí, jako jsem já).

Takže je jasné, že potřebuji něco delšího a veřejnějšího. Proč ale “zastaralý” blogger? Proč ne tumblr? Nebo posterous? Obě služby jsou teď extrémně populární a jsou synonymem “mikroblogování”.

Mikroblogování není nic jiného než (big surprise!) osekané blogování. Kdybych měl blog a chtěl přejít na mikroblog, stačí mi zvolit minimalistický design a smazat nepotřebné widgety. Nepotřebuji zakládat další účet na platformě, která mi umožní dělat míň. Přesto: tohle je nový blog, tudíž by mě založení účtu tolik nevadilo. Takže jsem kolem tumblru i posterous chvilku kroužil.

Blogger nakonec zvítězil ze dvou důvodů:

Takže tady to máte: blog Runtime.cz. Muselo to přijít.

3 komentářů:

Filip Hráček řekl(a)...

Zkouška komentáře.

Filip Hráček řekl(a)...

Zkouška komentáře s formátováním.

martin řekl(a)...

Absolútne súhlasím, normálny blog sa nedá písať na Tumblr, či Posterous. Tie sú dobré na také krátke zápisky, linkovanie, foto... Hlavne Tumblr často padá a je nedostupný. Držím palce s blogovaním!

Okomentovat