Příklad 1: Zájem o počítače
Můj zájem o počítače začal s knížkou Tak funguje počítač.* Nedlouho po jejím přečtení jsem začal programovat v BASICu na čtverečkovaný papír. (Programy to byly jistě pěkné, ale neměl jsem je jak otestovat.) Pak naše ZŠ koupila počítač a já se přihlásil do nepovinného kroužku. Následně jsem dostal Commodore 64. O několik let později jsem své rodiče donutil koupit neuvěřitelně drahé PC a v jeho přítomnosti strávil většinu volného času svého mládí.
Tenhle koníček mi otevřel dveře do možná nejdynamičtější oblasti dnešního pracovního trhu: informačních technologií. O žádném povinném předmětu, který jsem na ZŠ měl, se tohle říct nedá. (Což samozřejmě neznamená, že byly k ničemu!)
* Aspoň myslím, že se ta knížka takto jmenovala. Byla taková kreslená a hrdinové se v ní zmenšení procházeli po procesorech a vysvětlovali binární kód.
Příklad 2: Japonština
Ke konci gymnázia jsem se přihlásil do kurzů japonštiny. Všichni to brali jako úlet, mnozí se nahlas divili, proč se někdo v ČR učí zrovna japonsky. Sám jsem to nevěděl. Našel jsem tehdy plakátek na chodbě a připadlo mi to zajímavé.
O pár let později jsem právě díky znalosti japonštiny odcestoval na necelý rok do Ósaky. Už jenom samotná zmínka o tom, že jsem byl rok v Japonsku, mi od té doby otevřela mnoho dveří. A to ani nemluvím o všem, co jsem se pobytem v Japonsku naučil.
Příklad 3: Visible.cz
Tady pro stručnost trochu přeskakuji, ale ve své první pracovní pozici, ve firmě FAnn Retail, jsem se často setkával se samozvanými pseudo-experty na internetovou reklamu. Po večerech jsem začal vytvářet (Ruby on Rails) web, kam jsem umisťoval moudra o SEO a SEM. Později jsem tam rozjel i blog. Celý projekt jsem nazval visible.cz.
Tahle volnočasová aktivita mi později vynesla možnost školit internetový marketing pro společnost Nicom — a nepřímo pak i pozici v Googlu. Svoji 9-to-5 práci ve FAnnu jsem odváděl myslím velmi dobře, ale na další stupínek v mém profesním životě mě vyneslo to, co jsem dělal po večerech.
Příklad 4: Google
V Googlu jsem nastoupil na pozici Account Strategist — technologicky a copywritersky jsem pomáhal top klientům s jejich AdWords reklamou. Byly to skvělé 2 roky, ale moje srdce čím dál víc bilo pro něco trochu víc IT/geeky. Po večerech jsem v průběhu těch dvou let dělal na několika málo interních projektech a na několika málo vlastních věcech — vše se točilo kolem programování.
Zhruba před rokem jsem přestoupil na svoji současnou pozici, která je mnohem víc o technologiích. Pochopitelně mi k tomu pomohl i nadprůměrný výkon v “9-to-5” aktivitách, ale moje volnočasové IT projektíky měly nejméně stejný podíl.
Nejde jen o mě
Známý známého se zamiloval do leteckých simulátorů. Po práci doma létal mezi virtuální Ruzyní a Frankfurtem (a tak podobně). Koupil si drahou výbavu, profesionální joystick, atd. Dnes létá jako dopravní pilot v jedné aerolince, s opravdovými letadly a pasažéry a letuškami a Ruzyněmi a Frankfurty.
Michal Kašpárek píše články pro FinMag, Peníze.cz, MF Dnes. Ve volném čase zaregistroval doménu ŽítBrno.cz a začal na ní satiricko-recesistický projekt. Podle čeho dnes většina lidí Michala Kašpárka zná? Kvůli čemu se s ním dělají rozhovory? Kvůli ŽitBrno.
A nyní: ponaučení!
Nepovažujte své zájmy za zbytečné. Nebo dokonce za ztrátu času.
A naopak: nečekejte, že když budete excelentně odvádět svoji 9-to-5 práci, že vás to automaticky někam posune. Podle mých zkušeností dostanete maximálně přidáno, ale budete dělat jen víc toho, co děláte už teď.
Pokud by nebylo mých zájmů, a pokud bych se držel čistě jen “osnov”, osobně bych měl po VŠ problém se vůbec uplatnit na pracovním trhu. Česká republika nepotřebuje zase tolik žurnalistů s přehledem o mezinárodní politice a IT. :)
Pár důležitých poznámek
Strašně nerad bych, aby článek vyzněl jako potvrzení takového toho “vaše kariéra je pouze ve vašich rukou”. To jsou kecy. Potřebujete hodně štěstí a podpory.
- Ne všechny zájmy jsou stejně užitečné.
- Pokud bych se na ZŠ místo do počítačů zamiloval do akordeonu (na který jsem hrál), měl bych se dnes asi o dost hůř. I kdybych byl třeba nejlepší akordeonista v republice, můj plat by stěží dosahoval celostátního průměru. Měl jsem tehdy obrovské štěstí, že mě zaujaly zrovna počítače.
- Kdybych nebyl na gymplu takový chcípák, pravděpodobně bych dal před PC přednost lítání po venku a za holkami. I tady jsem měl (svým způsobem) štěstí.
- Ne každý má na koníčky peníze. Ne každý má rodiče, které mu zájmovou aktivitu zasponzorují. A v neposlední řadě roli hraje i stát.
- Kdyby známý známého (pilot) nemohl investovat do profesionálního simulátoru a vybavení, nikdy by neopustil své 9-to-5 zaměstnání.
- Kdyby mí rodičové neinvestovali velké peníze do rodinného (v reálu spíš mého) počítače, daleko bych to v tom IT nedotáhl.
- Kdyby nebylo peněz daňových poplatníků za počítač na škole, programování na papír by mě asi brzy začalo nudit. Kdyby stát nedodal internet do mého gymplu, ještě dlouho bych si na World Wide Web nesáhl. Atd.
- A v neposlední řadě: ne každý má volný čas.
- Ok, neberu v potaz lidi, kteří nemají volný čas, protože jej vyplňují koukáním na televizi. To je jejich problém.
- Na druhou stranu beru v potaz lidi, kteří mají například natolik fyzicky vyčerpávající zaměstnání, že po návratu domů fakt nemají na nic než koukání na bednu.
- A samozřejmě existuje milión dalších, velmi legitimních důvodů, proč člověk nemá čas na své zájmy. Děti, nemoc v rodině, dvojitý úvazek, … atd. atp.
Ale jinak: máte zájmy? Držte se jich.
