tag:blogger.com,1999:blog-37424975700682310302024-02-21T10:10:06.379+01:00RuntimeRuntime je místo pro eseje, návody a delší články.Unknownnoreply@blogger.comBlogger28125tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-83646676354041467692021-09-28T10:34:00.001+02:002021-09-28T10:34:28.102+02:00Jak volit? Tento rok je to jednoduché<p> <a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVMX2YVJYj-fu1MxUKw67_nw4cGcXMJLJuYQOphkPE6sWk__Lb1Q49EH2EXunRKcXZ5bpatVq2OjBIziU2nbVFbpbwWqRIk4oeSzjiM5umJ6xmAAP-X2YlXQDXfgmESjXzwftr9sVWhcE/s3508/volby2021.png">Klik</a> pro větší.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVMX2YVJYj-fu1MxUKw67_nw4cGcXMJLJuYQOphkPE6sWk__Lb1Q49EH2EXunRKcXZ5bpatVq2OjBIziU2nbVFbpbwWqRIk4oeSzjiM5umJ6xmAAP-X2YlXQDXfgmESjXzwftr9sVWhcE/s3508/volby2021.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3508" data-original-width="2481" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVMX2YVJYj-fu1MxUKw67_nw4cGcXMJLJuYQOphkPE6sWk__Lb1Q49EH2EXunRKcXZ5bpatVq2OjBIziU2nbVFbpbwWqRIk4oeSzjiM5umJ6xmAAP-X2YlXQDXfgmESjXzwftr9sVWhcE/w452-h640/volby2021.png" width="452" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: left;">K dispozici také jako <a href="https://drive.google.com/file/d/12OJMmftpTavGYwMhCBBcKNSo-Bnt9wOy/view?usp=sharing">PDF</a> (například k tisku).</div><p></p>Filiphttp://www.blogger.com/profile/04358880136697456547noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-35778659588284197362021-02-01T11:57:00.008+01:002021-02-01T12:22:31.899+01:00Dítě, které říkalo “zhouba”<p>Když jsme se přestěhovali do Spojených států, měl náš syn rok a půl a uměl jen pár slov.</p><p>Jednu březnovou neděli jsem se s ním šel projít s kočárkem. V místním klimatu jsou už i v březnu některé dny opravdu jarní: tak 18 °C a slunce. Kluk seděl v kočárku a když projelo auto, natáhl za ním ruku a zřetelnou češtinou řekl: "Auto!" Byl jsem pyšný táta. V dálce zahoukal vlak (tady ve Státech strojvedoucí troubí každou chvíli) a kluk řekl: "Vlak!"</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhG1Q2Al3m-LZKBS5ok5IG_u6_PuKRqtXiDZduED_4NFqXWN8-RPzq57Mtn8-CfxHDA65YlyMiQkcU1yiYDA0DyOes_SjY0riGJgUmNU6sB8aJSjOPqi_mQfajgKY-ftSlqo-J2jr-nbks/s5464/nathan-dumlao-uyytLKq39Kw-unsplash.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="Fotka malého dítěte." border="0" data-original-height="3074" data-original-width="5464" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhG1Q2Al3m-LZKBS5ok5IG_u6_PuKRqtXiDZduED_4NFqXWN8-RPzq57Mtn8-CfxHDA65YlyMiQkcU1yiYDA0DyOes_SjY0riGJgUmNU6sB8aJSjOPqi_mQfajgKY-ftSlqo-J2jr-nbks/w400-h225/nathan-dumlao-uyytLKq39Kw-unsplash.jpg" title="Toto není můj syn, mimochodem. Jde pouze o ilustrační obrázek." width="400" /></a></div><div style="text-align: center;"><span style="font-size: x-small;">Ilustrační foto, <a href="https://unsplash.com/photos/uyytLKq39Kw">Nathan Dumlao, Unsplash</a>.</span></div><p>(Lingvistická vložka: anglické slovo <i>doom</i> znamená "záhuba, zkáza, zhouba, strašlivý osud" a shodou okolností se vyslovuje úplně stejně, jako české slovo "dům".)</p><div>Pak jsme zahýbali kolem takového domku se zahrádkou. Jeho obyvatelé zrovna byli venku a užívali si březnového sluníčka. Dobře upravený pár ve středním věku, na lavičce u vstupních dveří. Můj syn se v kočárku otočil jejich směrem, ukázal k nim, a s vážností dítěte, které je velice pyšné na svoji slovní zásobu, nahlas zvolal: "Důůůům!"</div><div><br /></div><div>V tu chvíli mi to vůbec nedošlo, takže jsem jenom souhlasně pokýval hlavou a šel dál.</div><div><br /></div><div>Zpětně si ani nejsem jistý, jestli to ti lidé vůbec slyšeli. Ale občas si představuji, jaké to tak musí být, odpočívat před domem, hledět si svého, a vidět jakési malé mimino, jak ke mě natahuje prst a zřetelně u toho volá: "Zhouba!" Měl bych z takové malé sudičky strach? Vzpomněl bych si na ni pak léta poté, pokud by se opravdu něco špatného stalo?</div><div><br /></div><div>Na střední jsme se v Základech společenských věd naučili jedno slovo, které jsem tehdy považoval za skoro zbytečné, písemkové, ale dnes mi vytane na mysli několikrát týdně. <i>Epistemologie</i> je nauka o tom, jak víme, že něco víme. (Starořecké <i>epistémé</i> znamená "znalost.") Například: většina lidí ví, že Země je kulatá. Ale jak si tím může být člověk naprosto jistý? Co když jsou ty obrázky z vesmíru jeden velký podfuk? Co když je zaoblené moře jen optický klam?</div><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1HnJjZg4S6y6bZ755lkscj3FR_giS7p3JuOzyuKFQTJvq-teehB9RwCRFCwsZp6aHRPjsAiqHpVTOPslADT3Rw1gx-jMpxkxvBxqTNWvaAqdio8JZRvDHPaY8OR0j2TsbnmuobXOtlQQ/s1053/epistemologie.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="e·pi·ste·mo·lo·gi·e" border="0" data-original-height="261" data-original-width="1053" height="99" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1HnJjZg4S6y6bZ755lkscj3FR_giS7p3JuOzyuKFQTJvq-teehB9RwCRFCwsZp6aHRPjsAiqHpVTOPslADT3Rw1gx-jMpxkxvBxqTNWvaAqdio8JZRvDHPaY8OR0j2TsbnmuobXOtlQQ/w400-h99/epistemologie.png" width="400" /></a></div><br /><div>Různí lidé mají různé epistemologie. Tady je jedna:</div><ol><li>Maminka má vždycky pravdu</li><li>Pokud maminka nemá pravdu, viz bod číslo 1</li></ol><div>To je ale hodně zjednodušená epistemologie. Většina lidí má mnohem složitější systém, ale hlavně o tom ani takto neuvažují. Epistemologii používají každý den, ale většinou si jí nejsou vědomi.</div><div><br /></div><div>Z toho plyne jedna z velkých frustrací dnešní doby. Nějaký vědec řekne, že něco je tak a tak. Záhy přijde jiný, a řekne, že je to trochu jinak. Třetí to dovrší tím, že úplně vyvrátí všechno, co řekli ti dva před ním. Tak čemu má člověk věřit?</div><div><br /></div><div>Jak pochopili lidé již někdy v 17. století, stoprocentně se nedá věřit v podstatě ničemu. Ani sami sobě nemůžete věřit: ta živá vzpomínka, kterou dokážete popsat i s detaily, a vidíte ji jako před očima, se ve skutečnosti přesně takto nestala.</div><div><br /></div><div>Již o zhruba sto let později lidé přišli na epistemologii, která je doteď považována za zdaleka nejlepší, byť ne za dokonalou. Říká se jí "vědecká metoda".</div><div><br /></div><div>Podle vědecké metody nemáte stoprocentně věřit žádnému jednomu člověkovi. I když má bílý plášť a brýle a doktorský titul, je to jenom jeden člověk, a lehce se může mýlit. Rychlý postup vědy od konce 19. století do dnešního dne je možný jen díky tomu, že si vědci navzájem nevěří. Vše, co říkají, musí podložit, a ostatní vědci se jim do toho snaží vrtat.</div><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJ6eegpk8qj-WRQgF3mxRmdlyPNzUbnrUpzfKKq5N_4-FGiuqU3SFlfrnP7GezR-fkcuMpKiXt0R0en96UL7VIOPc1R-0LBQVdV-KRihvVqOokELMoBnsbHCyF1Lk-j4SK3SOTOaRvhXE/s558/Nikolaus_Kopernikus_2.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="398" data-original-width="558" height="285" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJ6eegpk8qj-WRQgF3mxRmdlyPNzUbnrUpzfKKq5N_4-FGiuqU3SFlfrnP7GezR-fkcuMpKiXt0R0en96UL7VIOPc1R-0LBQVdV-KRihvVqOokELMoBnsbHCyF1Lk-j4SK3SOTOaRvhXE/w400-h285/Nikolaus_Kopernikus_2.jpg" width="400" /></a></div><br /><div>Pokud jste za časů Mikuláše Koperníka nesouhlasili s tehdejší "vědou", hrozilo vám upálení na hranici. Pokud nesouhlasíte se současnou vědou dnes, a umíte dostatečnému počtu lidí dokázat, že máte pravdu, hrozí vám Nobelova cena.</div><div><br /></div><div>Věda je založená na nesouhlasu a nejistotě. Nevěřte lidem, kteří říkají, že jsou si něčím absolutně jistí. Hezky se to poslouchá, ale je to blbost. Opravdový vědec ví, že si nemůže být jistý. Z toho důvodu se taky bavíme o <i>teoriích</i> evoluce či relativity, i když už obě tyto myšlenky dávno nejsou jen nějaké nepodložené výplody fantazie. (Možná používáte GPS navigaci v mobilu či v autě. Ta by například bez poznatků obecné teorie relativity nefungovala.)</div><div><br /></div><div>Pokud si chcete být něčím co nejvíc jistí, zjistěte, čemu věří <i>většina </i>expertů na danou věc. Neposlouchejte jednoho týpka s mikrofonem před pusou. Poslouchejte většinu. Většinu lidí, co o tom něco ví. Tento přístup vám dá největší pravděpodobnost, že to, čemu věříte, je pravda.</div><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiuM8dzIDji7qkmhbo5hWBAG1I-TG8B2ovaZ0rugXVeSvr4xgs39UPc7NWDP1J6evbSM9fqQG5gEyQllGEQjS3SZiOW5tkEPRVGFdUzA3MZAyEwlL5iOROUV-Z1mOyN02oa-EsU0goS3h4/s1051/n-1.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="N ≫ 1" border="0" data-original-height="259" data-original-width="1051" height="99" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiuM8dzIDji7qkmhbo5hWBAG1I-TG8B2ovaZ0rugXVeSvr4xgs39UPc7NWDP1J6evbSM9fqQG5gEyQllGEQjS3SZiOW5tkEPRVGFdUzA3MZAyEwlL5iOROUV-Z1mOyN02oa-EsU0goS3h4/w400-h99/n-1.png" title="N je značně větší než 1" width="400" /></a></div><br /><div>Pokud posloucháte <i>většinu</i> klimatologů, tak už desítky let víte, že existuje globální a člověkem způsobované oteplování. Vždycky se najde někdo, kdo to popře. Ale většina expertů už s tím dávno souhlasí. Existuje spousta důkazů, které nikdo nebyl schopný přesvědčivě vyvrátit.</div><div><br /></div><div>Pokud posloucháte <i>většinu </i>epidemiologů, tak už desítky let víte, co pomáhá a co nepomáhá proti epidemiím. Také už od začátku minulého roku víte, že COVID-19 nebyl vytvořený v laboratoři, že může mutovat, že může vést ke kolapsu v nemocnicích, a že se může u někoho projevit jako normální chřipka a u jiného způsobit smrt udušením.</div><div><br /></div><div>Epistemologie, věda o vědění, odděluje opodstatněné přesvědčení od pouhého názoru.</div><div><br /></div><div>V době hoaxů a internetových chytráků je tohle slovíčko důležitější, než kdy jindy.</div><div><br /></div><div>A proto: kdyby na mě někdy ukázalo cizí dítě prstem a zvolalo něco zlověstného, a já to vzal vážně, tak nebudu věřit prvnímu vysvětlení, co mě napadne ("Předtucha!"), ale místo toho použiji vědeckou metodu. Zjistím, jestli si <i>většina pediatrů</i> myslí, že batolata vidí budoucnost. Ne? Co takhle fyzici, myslí si, že může někdo vidět do budoucnosti? Taky ne? Zkusím indukci ("Děti v tomto věku často pojmenovávají věci kolem sebe.") a dedukci ("Možná existuje nějaké slovo, které má podobnou výslovnost, ale znamená něco jiného.").</div><div><br /></div><div>A možná se tou cestou dozvím o jakémsi exotickém jazyku, který používá pár miliónů lidí kdesi na opačné straně naší (kulaté!) planety.</div><div><br /></div>Filiphttp://www.blogger.com/profile/04358880136697456547noreply@blogger.comSan Francisco Bay Area, CA, USA37.8271784 -122.2913078-4.8059328367491361 167.3961922 80.460289636749138 -51.9788078tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-16992095262218769022021-01-25T02:39:00.001+01:002021-01-25T03:30:27.138+01:00To se může stát jenom kdekoliv na světě<p> Denně slyším nebo čtu věty jako:</p><ul><li>Stát tu pandemii absolutně nezvládá.
<br /></li><li>Měli na <i>[něco]</i> být připravení a nejsou.
<br /></li><li>Pravidla, které zavádějí, nedávají smysl.
<br /></li><li>Bohatí a vlivní dostávají vakcíny před lidmi, kteří je potřebují víc.</li></ul><div><br /></div><div>Bydlím teď dočasně v Kalifornii, a tyhle věty slyším střídavě o Spojených státech, Kalifornii, a oblasti kolem San Franciska. </div><div><br /></div><div>Zrovna ta oblast kolem San Francisca, ve které žiji a pracuji, a ve které chodí mé dítě do školy, je jedna z nejbohatších částí světa. Je to místo, kde do pokladen státních institucí proudí obrovské peníze z daní. Je to místo známé svojí technologickou inovací: Silicon Valley.</div><div><br /></div><div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfczh413gsfLLzzY1QO6_A-Et6aU4lzBw-9ELULz6Xh_Q6o8hE883i92XeN8Le8pYRY-kxApSnF3jV7QSHIOEsorAgkUU-iPUMdXs2mHtgYxn5R59fuN5zRAPUMTRvahfSJN8uNAy3H84/s2651/us.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1674" data-original-width="2651" height="253" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfczh413gsfLLzzY1QO6_A-Et6aU4lzBw-9ELULz6Xh_Q6o8hE883i92XeN8Le8pYRY-kxApSnF3jV7QSHIOEsorAgkUU-iPUMdXs2mHtgYxn5R59fuN5zRAPUMTRvahfSJN8uNAy3H84/w400-h253/us.jpg" width="400" /></a></div></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div>Čtu si samozřejmě také zprávy a komentáře z Česka: v podstatě se neliší od těch výše. A občas v nich cítím takové to lámání holí a povzdych, že Češi žijí v Kocourkově. “Typické Česko! To je snad možné jenom u nás!”</div><div><br /></div><div>Není.
</div><div><br /></div><div>Evidentně to není možné jenom u nás. Je to možné i jinde, a já to mám na očích každý den. Tři náhodné příklady:</div><div><br /></div><ul><li>Základní školy jsou zde (okolí San Franciska) zcela zavřené v podstatě už od minulého jara, i pro prvňáky. Komunikace kolem tohoto rozhodnutí byla (řečeno diplomaticky) chaotická. Pouze některé placené školy jsou otevřené.<br /><br /></li><li>Na některých lesních stezkách v našem okolí se už měsíce smí chodit pouze jedním směrem, přestože se na nich lidé bez problémů míjí na předepsaných šest stop, a je to celé samozřejmě venku. Naproti tomu například některé posilovny jsou prý legálně otevřené. Restaurace už jsou zavřené dávno, a to za mnohem horších podmínek, než v Česku. Vidíte v tom řád? Většina lidí tady ne.<br /><br /></li><li>Když se člověkovi podaří zarezervovat očkování (i přes IT problémy a žalostný nedostatek vakcín), nikdo pak na místě nekontroluje, jestli má dotyčný tu vakcínu opravdu dostat. Existují svině, které takto předbíhají, a dostávají vakcínu před mnohem staršími, nemocnějšími a vystavenějšími lidmi. Nikdo to pokud vím neřeší.</li></ul><div><br /></div><div>A nemyslete si: i v bohaté Americe si lidé říkají, že “tohle je snad možné jenom tady.” </div><div><br /></div><div>Toto není snaha obhajovat postupy a rozhodnutí české vlády. Česká vládnoucí strana dělá jednu chybu za druhou, a je to vidět na počtech úmrtí i délce lockdownů. Moje sestra je dětskou zdravotní sestrou v Brně, a před několika týdny byla odvolána od nemocných dětí, aby se ve skafandru snažila zachraňovat životy COVID pacientů. Slyším o těch dvanáctihodinových šichtách zkazky po rodičích, a selhání vlády tak pro mě má dost silný, osobní rozměr. Pevně věřím, že současný český premiér a jeho politická strana už 8 let pracují naprosto žalostně, a že se to projevuje v plné míře až teď.
</div><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzAcY5rME7GHMm-Z-fdEvQz81iZj69sSw68TKPf_WVuiXFVG83gzOyjbdXSd1NfC83q8P7tG3T3m7kLvpbIicrn2eeeVr1mCYMdLG3xpf18WzRFpxyr3E4p4X8-n2WKap2PcNhaV1xeCE/s1240/Screen+Shot+2021-01-24+at+5.28.59+PM.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="758" data-original-width="1240" height="245" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzAcY5rME7GHMm-Z-fdEvQz81iZj69sSw68TKPf_WVuiXFVG83gzOyjbdXSd1NfC83q8P7tG3T3m7kLvpbIicrn2eeeVr1mCYMdLG3xpf18WzRFpxyr3E4p4X8-n2WKap2PcNhaV1xeCE/w400-h245/Screen+Shot+2021-01-24+at+5.28.59+PM.png" width="400" /></a></div><div><br /></div><div>Takže ne: toto není obhajoba. Jen chci ukázat, že v tom není Česko samo. Nedůvěra a zlost na vládu je teď vidět na mnoha místech světa. Často je ta nedůvěra a zlost zasloužená, alespoň částečně, ale potýkají se s ní dokonce i státy, které si vedly docela dobře. Pandemie je zkouška ohněm.
</div><div><br /></div><div>Kritika je důležitá, a je jí potřeba. Před čím chci varovat je to lámání holí. Když se setkáte s nějakou hovadinou, a řeknete “tohle je možné jenom v Česku,” tak:</div><div><br /></div><ul><li>Nemáte pravdu.
</li><li>Nevědomky přesvědčujete své okolí i sami sebe, že je to něco neměnitelného. Něco, co jaksi vyplývá ze samé podstaty Česka, a nedá se s tím nic dělat. “Jenom v Česku!”
</li></ul><div><br /></div><div>A to je nebezpečné. Čím více lidí si tohle myslí, tím horší to bude. Čím horší to bude, tím víc lidí si to bude myslet. Začarovaný kruh.</div><div><br /></div><div>Místo toho vězte, že hovadiny se dějí všude. A že všude, i v Česku, se s tím dá něco dělat. Většinou to jde bohužel strašně pomalu a není to moc vidět. Ale jde to.</div><div><br /></div><div>Ve finále to naštěstí od většiny z nás nevyžaduje zas až tak moc.</div><div><br /></div><ul><li>Nelámat nad Českem holí a neříkat “tohle je snad možné jenom v Česku.”</li><li>Ve volbách volit strategicky: tak, aby nevyhráli největší lháři či oligarchové. Člověk nemusí být nadšený ze strany, kterou volí. Stačí, aby byla jen o píď lepší a čestnější, než současná vládnoucí strana.
</li><li>Občas to samé doporučit svým blízkým.
</li></ul><div><br /></div><div>V Česku je spousta opravdu šikovných lidí, kteří se aktivně snaží život v zemi zlepšovat. Tímto jim uvolníme ruce. Ale hlavně: zlomíme začarovaný kruh a obrátíme ho na druhou stranu.</div><div><br /></div><div>Česko není nějaká neměnitelná věc, kolem které musíme chodit a bědovat. Česko jsme my.</div><div><br /></div>Filiphttp://www.blogger.com/profile/04358880136697456547noreply@blogger.comMountain View, CA, USA37.3860517 -122.08385119.0758178638211575 -157.2401011 65.696285536178848 -86.9276011tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-30715827519889505202020-10-13T06:40:00.002+02:002020-10-13T06:41:06.781+02:00Puntičkářův faul a COVID<p>Představte si, že vám někdo řekne, že když si nainstalujete jednu aplikaci, je 0.1% šance, že tím do roka zachráníte život alespoň jednoho člověka. Nebo že je 1% šance, že tím pomůžete zabránit dalšímu lockdownu tři měsíce od teď.</p>
<p>Jsou to malé šance. Miniaturní. Ale přesto: nainstalovali byste si tu aplikaci? Já rozhodně ano. </p>
<p>Řeč je samozřejmě o eRoušce, což je trasovací aplikace vytvořená <a href="https://www.covid19cz.cz/">dobrovolníky</a>. Tj. není to něčí marketingový tah ani politický chmat.</p>
<div class="separator" style="clear: both;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjwcCoVYHcUEzJshEEnFj53cx4oBi5HE5OsY9OuW6g4OkjfpVNGzrndeQPkdiovJgYQFZhV3bgtw7YVxOExlpmKQ3Dkvxdhyphenhyphen8UrFRAczdOK0p7vpzFyfMVSz5pRdYkyZ_4eqYXIZfo6OM/s4548/dp3t.png" style="display: block; padding: 1em 0; text-align: center; "><img alt="" border="0" height="400" data-original-height="4548" data-original-width="2560" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjwcCoVYHcUEzJshEEnFj53cx4oBi5HE5OsY9OuW6g4OkjfpVNGzrndeQPkdiovJgYQFZhV3bgtw7YVxOExlpmKQ3Dkvxdhyphenhyphen8UrFRAczdOK0p7vpzFyfMVSz5pRdYkyZ_4eqYXIZfo6OM/s400/dp3t.png"/></a></div>
<p>Přesto, když se o elektronickém trasování zmíním na internetu (ať už na Facebooku, na Twitteru, nebo jinde), často se setkám s klasickým příkladem <a href="https://bezfaulu.net/argumentacni-fauly/chybne-vyvozeni/puntickaruv-faul/">puntičkářova faulu</a> (anglicky také <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Nirvana_fallacy">nirvana fallacy</a>).</p>
<p>Nemyslím, že to lidé myslí zle. Ale přece jen říkají věci jako “to je sice hezké, ale <em>v mém případě to nefungovalo</em>, takže si pojďme přiznat, že to prostě nefunguje”. V horších případech lidé píšou věci jako “ta aplikace <em>má takovouto chybu</em>, a proto má nulovou hodnotu”.</p>
<p>Příklad puntičkářova faulu přímo z webu bezfaulu.net:</p>
<blockquote>
<p>„Nebudu si zapínat pás! I tak umírají lidé v dopravních nehodách!“</p>
</blockquote>
<p>A odpověď na takový klam:</p>
<blockquote>
<p>Je sice pravda, že pás není stoprocentní ochranou před zraněním či smrtí, v mnoha případech někomu zachránil život.</p>
</blockquote>
<p>Zpět k eRoušce. Všichni se shodneme na tom, že méně chyb je lépe. A že na chyby je potřeba upozorňovat.</p>
<p>Ale upozorňovat na chyby neznamená to samé jako sakumprásk <em>zatratit řešení</em>.</p>
<p>Pokud máte návrhy na nápravu chyb, vývoj aplikace je otevřený. Můžete řešení navrhnout (<a href="https://github.com/covid19cz/erouska-android">Android</a>, <a href="https://github.com/covid19cz/erouska-ios">iOS</a>). To se samozřejmě většině lidí nechce, protože zanadávat si na sociálních sítích je o poznání jednodušší, než diskutovat o konkrétních řešeních včetně jejich případných nevýhod.</p>
<p>Na závěr bych chtěl říct, že samozřejmě nevím, jaká je šance, že instalací eRoušky někomu do roka zachráníte život. Příliš mnoho proměnných. Například, pokud bude jen 20% populace mít eRoušku zapnutou, pak jsou šance na zamezení nákazy velmi nízké. Ale ani tehdy se nedá vyloučit, že přece jen někomu zachráníte život, nebo že pomůžete malinko zpomalit nárůst nakažení. S větší jistotou bych si dovoli říct, že ta šance je menší než 20%, a větší než 0%. Pokud je si někdo naprosto jistý, že ta šance je 0%, nebo 100%, pak si lže do kapsy.</p>
<p>Ještě dodám: eRouška sama o sobě nic nezmůže. Je to jeden z mnoha nástrojů proti téhle šílené pandemii a jejím následkům. Právě proto teď překládám <a href="https://filiph.github.io/covid-19/">Co bude dál</a>, kde je těch strategií popsaných mnoho.</p>
Filiphttp://www.blogger.com/profile/04358880136697456547noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-11745238488374549792018-10-19T15:39:00.000+02:002019-02-21T01:26:24.494+01:00Udržujte Brno divnéJedno z mých oblíbených měst v Americe je Portland. Není největší, nejvyšší, nejlidnatější ani nejkrásnější. Je to město, co se nebere moc vážně, a kde se dobře žije. Lidé tam moc nedají na drahá auta nebo oblečení — většina portlanďanů vypadá, že by mohli v mžiku zamířit do lesa. (Kterých mají v okolí požehnaně.)<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidGPJRF2KImrBdG4HfMcQ0eqnxhDMtB0718rt0iIlwFpReBZ0Az3D5J2RN9skdn39z2-IMQy54JPW7zGaBuYbqmRK1fkI94kXScP9KRKHPoM1cr6Mtvs2xOXLKd2wPYZuuDxrho6WsRIQ/s1600/Portland%252C_OR_and_Mount_Hood_from_Pittock_Mansion.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidGPJRF2KImrBdG4HfMcQ0eqnxhDMtB0718rt0iIlwFpReBZ0Az3D5J2RN9skdn39z2-IMQy54JPW7zGaBuYbqmRK1fkI94kXScP9KRKHPoM1cr6Mtvs2xOXLKd2wPYZuuDxrho6WsRIQ/s400/Portland%252C_OR_and_Mount_Hood_from_Pittock_Mansion.jpg" width="400" height="267" data-original-width="1200" data-original-height="800" /></a></div><br />
To město mi připomíná ČR, a ještě konkrétněji, Brno. <br />
<br />
V Portlandu mají jedno heslo, a to je "Keep Portland Weird" (česky "Udržujte Portland divný"). Najdete to na stěnách domů, na nálepkách, na laptopech, na autech.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2AKfi-k9ilwcCIAyKFn9oXl-iHsfW3VM6Iom9zGuMikHxmVxzWkWptmHq54gt1U59GH6kWVEcKFxg8TTSp9qn8uEkwIynswlhPBZEiOGc7WM8rQtcVwTbu-sz5I8JWHi309nNEb_WiGA/s1600/2017-8-21-why-is-portland-weird_keep-portland-weird_stumped-in-stumptown.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2AKfi-k9ilwcCIAyKFn9oXl-iHsfW3VM6Iom9zGuMikHxmVxzWkWptmHq54gt1U59GH6kWVEcKFxg8TTSp9qn8uEkwIynswlhPBZEiOGc7WM8rQtcVwTbu-sz5I8JWHi309nNEb_WiGA/s400/2017-8-21-why-is-portland-weird_keep-portland-weird_stumped-in-stumptown.jpg" width="400" height="225" data-original-width="1000" data-original-height="562" /></a></div><br />
Ten slogan se mi líbí hned z několika důvodů:<br />
<br />
• Dává lidem vědět, že vybočovat z normálu je v pořádku. Dokonce je to místy žádoucí.<br />
• Je to přímá anti-teze komunistické normalizace.<br />
• Připomíná mi českou kulturu, se svými Švejky, Cimrmany, Samorosty, atd.<br />
• Připomíná mi Brno, se svým "orlojem", ŽítBrnem, HaDivadlem, Spolkem, Dessertem, Barem který neexistuje, atd.<br />
<br />
Už když jsem ten slogan viděl prvně, před více než dvěma lety, napadlo mě, jak by se skvěle hodil i na Brno. Před pár dny jsem si na to vzpomněl a došlo mi, že když to nevykopnu já, tak nikdo.<br />
<br />
Takže tady je první várka padesáti nálepek "Udržujte Brno divné", kterou jsem nechal vytisknout a vezu si je do ČR. Rozdám stylem kdo dřív přijde, ten dřív bere. Ozvěte se mi, kdo by měl zájem, rád předám někde v centru.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRueTDySCRfq4EcDw_Soynh11l2h1JvCwKmV3h2ywJEnHZZY3tPQHP-F-WuM1ypQ1T0f34kCQd9R4Ao3r0Jgq3adm8gn09arYNS410euSCzGNI_U9eN8x_mj1w1iMhMAPXX4FPtpBLodI/s1600/IMG_20181005_171653.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRueTDySCRfq4EcDw_Soynh11l2h1JvCwKmV3h2ywJEnHZZY3tPQHP-F-WuM1ypQ1T0f34kCQd9R4Ao3r0Jgq3adm8gn09arYNS410euSCzGNI_U9eN8x_mj1w1iMhMAPXX4FPtpBLodI/s400/IMG_20181005_171653.jpg" width="400" height="300" data-original-width="1600" data-original-height="1200" /></a></div><br />
Jedná se o celkem velké tisky typu "bumper sticker" - původně určené pro nalepení na zadek auta, ale vlezou se i na notebook.<br />
<br />
P.S.: Portland není jediné město, které si osvojilo slogan "Keep X Weird". První byl podle všeho Austin v Texasu. Ale Portland je podle všeho nejdivnější. Více <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Keep_Portland_Weird">viz Wikipedii</a>.<br />
<br />
P.P.S.: Podklad pro nálepku je ke stažení <a href="https://drive.google.com/open?id=1vmaKGD8Odj5zdr44rrxe89dZz2TnjRp4">ve formátu EPS</a> a <a href="https://drive.google.com/open?id=1_N5N7FLi1MwcH3xbadV9R_cyQbffdKQ_">ve formátu .sketch</a>.Filiphttp://www.blogger.com/profile/04358880136697456547noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-14625578433517491102015-03-06T11:38:00.000+01:002015-03-06T12:15:19.036+01:00Ušetřete si až 100% práce na projektu tímto jednoduchým trikem<p>Nedělejte ho.</p>
<p>Přestože všichni známe a racionálně chápeme radu „dvakrát měř,
jednou řež“ (v startupové buzzword hantýrce „<a
href="http://theleanstartup.com/principles">build the right thing</a>“), když
na to přijde, a naskytne se nějaký zajímavý nápad nebo projekt,
<strong>skoro nikdo to nedělá.</strong> V mnoha případech je to naprosto
v pořádku, protože každý takový projekt je cestou k sebezdokonalování
a k získání zkušeností, bla bla bla. Ale pak přijdou ty chvíle, kdy
chceme fakt opravdu vážně něco začít a pak dokončit a třeba na tom
i nedejbože začít vydělávat peníze.</p>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwNSo4kInKDcSsEJ0Yr56GUu9KihzHG7OZmBSliqu25SUuGRqo5tmOlOgMJ9t5zMYprA5EZfFb56hzDy9l4xbbobne50Fr6zGLJNpiRsh6ZfEtcWev7YWEkOAEqx3DoXQNHO2IM8jeylY/s1600/survey-xkvum53qgz6zc-question-2+(3).png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwNSo4kInKDcSsEJ0Yr56GUu9KihzHG7OZmBSliqu25SUuGRqo5tmOlOgMJ9t5zMYprA5EZfFb56hzDy9l4xbbobne50Fr6zGLJNpiRsh6ZfEtcWev7YWEkOAEqx3DoXQNHO2IM8jeylY/s400/survey-xkvum53qgz6zc-question-2+(3).png" /></a></div>
<p>Teorie praví, že bychom se v takové chvíli měli na chvíli pozastavit a
zodpovědět si <em>přinejmenším</em> jednu zásadní otázku:</p>
<blockquote>
<p>Bude to, co chci právě vyrobit, někdo chtít?</p>
</blockquote>
<p><small>(V pokročilé verzi se můžeme ptát, zda za to také bude chtít
zaplatit. Následují další otázky jako: „Jak to má vypadat?“, „Jak se
o tom lidi dozví?“ nebo „Mají ti lidé, co to budou chtít, spíš penis
nebo spíš vagínu?“ (tzv. demografie) — ale to teď nechme
stranou.)</small></p>
<p>Bohužel, v praxi to jde <em>v naprosté většině případů (!)</em>
jedním ze dvou směrů:</p>
<ul>
<li>Dotyčný se pustí střemhlav do budování něčeho, co si vysnil. Projekt
narazí na nezájem cílového publika (nebo se k němu vůbec nedostane) a
postupně vyhnije.</li>
<li>Dotyčný je zmítán pochybnostmi, zda je ten nápad dobrý nebo není, ale
nikdy se nedokope k tomu, aby si v tom udělal jasno, takže nakonec projekt
skončí v šuplíku.</li>
</ul>
<p>Konkrétních příkladů mám opravdu hodně, a to jak sám od sebe, tak od
lidí kolem sebe, nebo z různých veřejných zdrojů. Pravděpodobně je
máte i vy — stačí se upřímně zamyslet. (Nedokončené projekty jsou
z principu méně vidět než ty dokončené, ale je jich mnohem,
mnohem víc.)</p>
<h2 id="toc-takze-proc-lidi-vic-nemeri-pred-rezbou">Takže proč lidi víc
„neměří před řežbou“?</h2>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyyS2BAvhFIORyn1P7Ogot6_4EoIt9cEspJ6LKqu24PDpgEMmNZtvjSAmrtfycwdShL6NYCd3vFxqB_Uk2Rol9osGlgzeKSCaJW31uYCJRgHY_VHKlpdZFCDkiU9B6L11mg-ts70tXGwg/s1600/survey-xkvum53qgz6zc-question-4+(2).png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 2em; margin-top: 2em"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyyS2BAvhFIORyn1P7Ogot6_4EoIt9cEspJ6LKqu24PDpgEMmNZtvjSAmrtfycwdShL6NYCd3vFxqB_Uk2Rol9osGlgzeKSCaJW31uYCJRgHY_VHKlpdZFCDkiU9B6L11mg-ts70tXGwg/s320/survey-xkvum53qgz6zc-question-4+(2).png" /></a></div>
<p>Myslím, že je prostě mnohem zábavnější něčo začít <em>řezat</em> (vytvářet),
než měřit (zkoumat). (A samozřejmě úplně nejzábavnější je snít
o tom, že něco udělám, a jak by to bylo skvělé — ale to teď také
nechme stranou.)</p>
<p><strong>Měření je nuda.</strong> Měření se zdá velmi neproduktivní.
Po osmi hodinách měření jste často tam, kde jste začali.</p>
<p><strong>Měření bolí.</strong> Například při výzkumu trhu člověk
musí hledat a prohrabávat spoustu dat, musí se těžce a hluboce zamýšlet,
srovnávat, analyzovat. Mnohem jednodušší než analytické myšlení je myšlení intuitivní:</p>
<blockquote>
<p>Mám problém, který by se dal vyřešit <em>tímhle</em>. Ten problém
určitě není ojedinělý. Jiní lidé se s ním také potýkají a budou tedy
to, co dělám, chtít. Nějak se to k nim už dostane, a pak si to mezi
sebou řeknou.</p>
</blockquote>
<p>S intuicí máte za deset vteřin hotovo a můžete jít řezat. (Při
pohledu na citát výše asi vidíte všechny ty falešné předpoklady a
logické zkratky, ale v reálu, bez toho aby vám to někdo takhle vypsal, se
nad tím ani nepozastavíte.)</p>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhm4-a5GTx6mMKH6lYqE3PnHDyAZG53leZUa5piltbrF9zBew8GnuuMwV9738KQS6o46BgEwCAV0ENvK4eALfC2WRaJmg3NADrE9lMUl2bqUT4eJx3bE01tANs8qdJvrJ7oQzl065wO2GI/s1600/survey-xkvum53qgz6zc-question-4.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhm4-a5GTx6mMKH6lYqE3PnHDyAZG53leZUa5piltbrF9zBew8GnuuMwV9738KQS6o46BgEwCAV0ENvK4eALfC2WRaJmg3NADrE9lMUl2bqUT4eJx3bE01tANs8qdJvrJ7oQzl065wO2GI/s400/survey-xkvum53qgz6zc-question-4.png" /></a></div>
<p><strong>Měření je drahé</strong> na čas i na peníze. S tím se moc
dělat nedá, ale na druhou stranu to není <em>tak</em> špatné, jak si mnozí
myslí. Nemusíte hned za GfK nebo IPSOS a utrácet statisíce. Místo toho lze
udělat kombinaci následujícího (za předpokladu, že to děláte
chytře):</p>
<ol>
<li>Použít veřejné zdroje informací.</li>
<li>Zapříst konverzaci s potenciálními zájemci.</li>
<li>Využít nástroje jako <a
href="http://www.google.com/insights/consumersurveys/home">Google Consumer
Surveys</a>, <a href="https://www.surveymonkey.com/">SurveyMonkey</a> nebo <a
href="https://play.google.com/store/apps/details?id=com.pacoapp.paco">Paco</a>.</li>
<li>Udělat mikrostránku á la <a
href="https://www.launchrock.com/">LaunchRock</a> a vytvořit miniaturní
AdWords nebo Sklik kampaň.</li>
</ol>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0CivmDbCr5dClH4smPmqkudif4FHSs3m98zBgaAw8nR7SlEhCF4YrOB1luTcFuPzeStdWEWb9RvCBDrGBY9epjsPgo9B_xMfEKBMBYpZfF4rGXeiqGwgXR2ujiI2IAM7GCO4sdoTG5pY/s1600/Screen+Shot+2015-03-06+at+10.39.38+AM.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0CivmDbCr5dClH4smPmqkudif4FHSs3m98zBgaAw8nR7SlEhCF4YrOB1luTcFuPzeStdWEWb9RvCBDrGBY9epjsPgo9B_xMfEKBMBYpZfF4rGXeiqGwgXR2ujiI2IAM7GCO4sdoTG5pY/s400/Screen+Shot+2015-03-06+at+10.39.38+AM.png" /></a></div>
<p>Konkrétně: řekněme, že máte nápad na webovou aplikaci, která lidem
v ČR pomůže vybrat ojeté auto. Co uděláte před tím, než začnete
cokoliv vytvářet?</p>
<ol>
<li><a href="https://www.google.cz/search?q=ojet%C3%A1%20auta%20trh">Zjistíte
si</a>, kolik se zde zhruba prodá ojetých aut ročně. Ke kolika z nich se
<em>reálně</em> dostanete? <a
href="https://adwords.google.com/KeywordPlanner">Kolik vyhledávání</a>
měsíčně by mohlo vést potencionální zájemce k vaší aplikaci? Kolika
z nich budete schopní pomoci?</li>
<li>Stanete se aktivní součástí internetových fór jako <a
href="http://moje.auto.cz/diskuse/forum/?forum=4610f71b5d290">auto.cz</a>.
Mluvíte o ojetinách s kdekým: ve frontě v sámošce, v taxíku, u piva.
<em>Důkladně</em> zkontrolujete, zda už něco jako vaše vysněná aplikace
neexistuje nebo neexistuje-li lepší a jednodušší alternativa typu tužka a
papír nebo telefonát známému.</li>
<li>Consumer Surveys, SurveyMonkey ani Paco bohužel nejsou v češtině, takže pokud
míříte jen na Čechy, máte smůlu (pokud tedy nezapomínám na nějakou
místní alternativu). Máte-li ale exportní ambice, můžete začít rovnou od
nich, a udělat si rychlý a relativně levný výzkum na americkém nebo třeba
německém spotřebiteli.</li>
<li>LaunchRock nepodporuje češtinu, ale vytvoříte si vlastní, velmi
primitivní „fake door“ stránku s jednoduchým formulářem. Uděláte
PPC kampaň na klíčová slova kolem ojetých aut, a budete měřit, kolik
lidí si klikne na vaši nabídku a kolik z nich bude natolik vážných
zájemců, že se prokliknou i dál.</li>
</ol>
<p>To vše by mělo vést k zodpovězení jednoduché otázky: <strong>Má vůbec cenu tu aplikaci dělat?</strong> (Spoiler
alert: pravděpodobně ne­má.)</p>
<p>Toto samozřejmě není vyčerpávající (ani nikterak vydařený) seznam. I tak je to — aspoň podle mých zkušeností — víc,
než jak začíná většina projektů ve firmách nebo technologických
startupů.</p>
<h2
id="toc-ale-henry-ford-prece-o-vyzkumu-trhu-rikal-kdybych-se-zeptal-lidi-co-chteji-rekli-by-si-o-rychlejsiho-kone">Ale
Henry Ford přece o výzkumu trhu říkal: „Kdybych se zeptal lidí, co
chtějí, řekli by si o rychlejšího ko­ně!“</h2>
<p>Proto se taky neptejte lidí, co chtějí, abyste vyrobili! To je
pravděpodobně ta nejhorší výzkumná otázka, se kterou můžete
přijít.</p>
<iframe width="560" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/8tiuWYs5Z-A" frameborder="0" allowfullscreen></iframe>
<p>Ptejte se místo toho, <a
href="https://www.youtube.com/watch?v=8tiuWYs5Z-A">co dělají, jak často to
dělají, a kde při tom naráží na problémy</a>. Ještě lépe: <a
href="https://www.youtube.com/watch?v=v1KKsLukIBE">sledujte je při
každodenním (relevantním) počínání.</a> Ale nechtějte, aby vám lidé vymysleli sami od
sebe produkt.</p>
<h2
id="toc-ale-steve-jobs-rikal-ze-vyzkum-trhu-je-zbytecny-a-ze-apple-jej-nedela">Ale
Steve Jobs říkal, že výzkum trhu je zbytečný a že Apple jej
nedělá!</h2>
<p>Ne tak docela. Když Steve Jobs začínal, <a href="https://www.youtube.com/watch?v=2U3w5Blv0Lg">v podstatě znal osobně všechny svoje
potenciální zákazníky</a> (trh s osobními počítači byl miniaturní) a
pravidelně se s nimi stýkal. O tak komplexním a kvalitním výzkumu trhu si
může většina firem jen zdát.</p>
<p>Dnes (díky právní bitvě Applu se Samsungem) víme, že <a
href="http://www.networkworld.com/article/2222892/wireless/how-apple-conducts-market-research-and-keeps-ios-source-code-locked-down.html">Apple
dělal a dělá výzkum trhu</a>, a to rozhodně ne v malé míře.</p>
<h2 id="toc-neni-lepsi-udelat-prototyp">Není lepší udělat prototyp?</h2>
<p>Není. <a
href="http://radar.oreilly.com/2014/02/building-the-right-thing-vs-building-the-thing-right.html">Prototyp
je dobrý na to, abyste zjistili, <em>jak</em> má něco fungovat, ne
<em>jestli</em> to má vůbec existovat.</a> Když například dáte někomu do
ruky prototyp aplikace a zeptáte se ho, jestli by si tu aplikaci koupil, řekne
často ano, <em>přestože by si ji v reálu nenainstaloval ani zadarmo</em>,
natož aby za ni dával peníze. Ne, že by vám v tu chvíli přímo lhal —
když se jej ptáte, pravděpodobně si opravdu myslí, že by si ji koupil.</p>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmFsGdUsltiiKARbCfJQyc3YVxIyNr-nC2oRKngBzqukKG3mx2W7Gx4j3Nn7PMa1lXb1pWh837krD1IOSTCqDmcWvv1KYJAmkV9J2Cd5BlbY1ZUwpzsHWS_xP2i2TKzuX2fpNmne5WoxI/s1600/survey-xkvum53qgz6zc-question-1.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmFsGdUsltiiKARbCfJQyc3YVxIyNr-nC2oRKngBzqukKG3mx2W7Gx4j3Nn7PMa1lXb1pWh837krD1IOSTCqDmcWvv1KYJAmkV9J2Cd5BlbY1ZUwpzsHWS_xP2i2TKzuX2fpNmne5WoxI/s400/survey-xkvum53qgz6zc-question-1.png" /></a></div>
<p>Navíc, když začnete dělat funkční prototyp, narážíte na to, že
<em>není nic trvalejšího než provizorní řešení.</em> Pokud začnete
dělat jednoduchý web jako prototyp, a ten prototyp bude náhodou
úspešný, na 99% zůstanete u všech architekturálních
rozhnodnutí, které původně měly platit pouze „na test“ (PHP, MySQL, FTP). Architektura, která je naprosto úžasná na prototypy, může být obrovskou překážkou, jakmile se z prototypu plynule stane produkt. (Poučení:
když už děláte prototyp, dělejte mockup s minimem kódu nebo třeba na
papíře. Ale stále platí: dělejte to pro validaci UX, ne pro validaci
myšlenky.)</p>
<h2 id="toc-a-co-technologicke-demo">A co technologické demo?</h2>
<p>Pokud není jisté, že to, co chcete vytvořit, vůbec může existovat, pak
dává technologické demo smysl. (<a href="http://infolab.stanford.edu/~backrub/google.html">Příklad.</a>) Ale nepleťte si technologické demo s <abbr title="Minimum viable product">MVP</abbr>
ani s prototypem.</p>
<h2 id="toc-nemuze-mereni-pred-rezanim-zajit-prilis-daleko">Nemůže
„měření před řezáním“ zajít příliš daleko?</h2>
<p>Samozřejmě. Zabřednutím do analýzy se lehce můžeme <a
href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodovac%C3%AD_paral%C3%BDza">paralyzovat</a> a nikdy se nedostat k samotnému „řezání“. Špatná nebo příliš
pesimistická analýza může vést k tomu, že nevznikne projekt, který by
měl šanci na úspěch.</p>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhdGluobMk5lYgn00v2lkJH1vGvABovPI8OxyCRC47Um0GZOC4AtAcYC-tGXi0EVdTKQjSO87oGGqbeoT9uN_TLlAvs0A8O5UwLqdQAGa0G9k49nt8KNOz9AMBU0v7JHAc-j708W8seBfg/s1600/survey-x3g6dhfydx34k-question-2.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhdGluobMk5lYgn00v2lkJH1vGvABovPI8OxyCRC47Um0GZOC4AtAcYC-tGXi0EVdTKQjSO87oGGqbeoT9uN_TLlAvs0A8O5UwLqdQAGa0G9k49nt8KNOz9AMBU0v7JHAc-j708W8seBfg/s400/survey-x3g6dhfydx34k-question-2.png" /></a></div>
<p>Ale většina lidí má naprosto opačný problém.</p>
<p>Ať už mluvíme o startupu nebo třeba
o novém projektu v zaměstnání, většina lidí má tendenci hrubě
podceňovat prvotní validaci nápadu. Přitom výsledkem jsou obrovská kvanta
práce a nadšení a finančních prostředků, která zahučí do věcí, <a
href="http://www.reddit.com/r/shutdown">které nakonec nikdo nechce</a>.</p>
<hr />
<h2>Bonus výzkum: Má aplikace před uživateli zakrývat, že je vyrobena v ČR?</h2>
<p>Článek výše jsem proložil (průběžnými) výsledky studie, kterou jsem včera pustil v rámci Google Consumer Surveys. Výsledky jsem zveřejnil a <a href="https://www.google.com/insights/consumersurveys/view?survey=xkvum53qgz6zc">můžete si je tak interaktivně prohlížet</a>.</p>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEBg77iuGD94erOPltZLNFmuuTe77Gj1EEHGfTZrBWVl0qRcK5B2jeWe0dtMKcyNgAeeCePH4exfOu0f7eCeDCwnLAR9UMh7DozVjqLFcp3K137G6bVH7WKX47al93TfkRDCL_OWXXFzk/s1600/Screen+Shot+2015-03-06+at+10.33.05+AM.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEBg77iuGD94erOPltZLNFmuuTe77Gj1EEHGfTZrBWVl0qRcK5B2jeWe0dtMKcyNgAeeCePH4exfOu0f7eCeDCwnLAR9UMh7DozVjqLFcp3K137G6bVH7WKX47al93TfkRDCL_OWXXFzk/s400/Screen+Shot+2015-03-06+at+10.33.05+AM.png" /></a></div>
<p>S otázkami jsem si <em>rozhodně</em> mohl dát více práce, a zatím mám pouze zhruba polovinu respondentů, ale myslím, že i tak se ve výsledcích dají najít zajímavé informace (už teď vím, že některé mé známé překvapí). Následujícím závěrům bych již teď věřil:
<ul>
<li>Komunikovat potenciálním uživatelům v USA, že aplikace pochází z ČR, je (obecně řečeno) velmi špatný nápad. To platí především, pokud míříte na starší publikum než náctileté.</li>
<li>Rozhodně se velmi vyplatí jazyková korektura marketingových textů.</li>
<li>Při tvorbě demonstračního videa <em>není</em> kritické, aby přednášející neměl cizí přízvuk. Pokud tedy uvažujete o najmutí rodilého mluvčího pro vaše videa, pravděpodobně na tom můžete ušetřit.
<ul>
<li>Rodilý mluvčí určitě <em>pomůže</em>, ale jeho absencí se nestřelíte do nohy.</li>
<li>Na druhou stranu, v souvislosti s první odrážkou (ohledně původu aplikace) — pokud je z videa vidno, že aplikace pochází z nějaké neznámé "rozvojové" země, tak v tom potenciální uživatele přízvukem a špatnou mluvenou gramatikou pouze utvrdíme. Myslím, že nejlepší řešení je udělat video, které by klidně mohlo vzniknout někde v Bostonu (kvalita obrazu, neutrální pozadí), akorát řečník "náhodou" není rodilým Američanem.</li>
<li>(Otázka na "ruský" přízvuk směřuje ve skutečnosti k českému přízvuku, který většina Američanů od ruského nerozezná nebo jej přinejmenším háže do jednoho pytle, přičemž ruský přízvuk si dokáží okamžitě představit, zatímco český ne.)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>Pokud kteroukoliv z otázek výše právě řešíte, vřele doporučuji udělat si vlastní výzkum a ptát se méně teoreticky. Mnohem důležitější jsou ale samozřejmě otázky, které vedou k poznání, zda spotřebitelé řeší problémy, které předpokládáte, jak často, co u toho zrovna dělají, atd.</p>Filiphttp://www.blogger.com/profile/04358880136697456547noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-20719701957714638452013-12-09T20:29:00.000+01:002013-12-10T17:21:52.221+01:00Chromecast a Comtrend Broadband Router<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<p><em>Pokud nemáte Chromecast nebo nemáte router Comtrend (např. od O2), nemusíte číst dál.</em></p>
<p><strong>UPDATE:</strong> Existuje podezdření, že nastavení dole <em>není</em> řešením problému — že buď Chromecast začal fungovat náhodně zrovna ve chvíli, kdy jsem nastavení přepnul, nebo že v tom vězí ještě něco jiného. Článek opravím/doplním, jakmile si věc potvrdím.</p>
<p><a href="http://www.google.com/intl/en/chrome/devices/chromecast/">Chromecast</a> funguje tak, že se připojí na vaši domácí wifi a poslouchá příkazy od ostatních zařízení na stejné síti (většinou mobily a tablety, ale můžete na televizi vysílat i záložky z Chromu, například). Kvůli tomu potřebuje Chromecast relativně specifické nastavení vaší bezdrátové sítě. Naštěstí <a href="https://support.google.com/chromecast/table/3477832?hl=en">většinou funguje bez nutnosti dalšího nastavování</a>, ale existují výjimky, kdy je potřeba sáhnout do nastavení.</p>
<p>Platí to i pro router, který je – pokud vím – standardní pro domácí VDSL internet od O2 (v tomto jsem úplný nováček, doteď jsem byl zákazníkem UPC). Jde o <strong>Comtrend VR-3026e v2</strong> (v mém konkrétním případě). A protože Chromecast zatím nelze v ČR koupit, nenajdete o tomto routeru v oficiální dokumentaci zhola nic. Takže přichází na pomoc Filip Hráček, samozřejmě.</p>
<p>Chvíli jsem si musel hrál s nastaveními, aby se Chromecast připojil a fungoval, ale podle mého nejlepšího vědomí a svědomí je nakonec potřeba pouze jedna jediná změna z defaultního nastavení.</p>
<p>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBbPC9swIHDHoX0IkZLH4S3v-cxmwO0Lh9sY0Q0ZEi8ZUwylY_Inl0tDXpZM1Ph3KXnO7pY1gTBcPzt6dUZ7FjAvnYOUDt50wwGDEC26qc_Ow5gTTpkzVkwcUQFHfnm3MbFBpZvVxNm18/s1600/chromecast-comtrend-wifi.png" imageanchor="1" ><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBbPC9swIHDHoX0IkZLH4S3v-cxmwO0Lh9sY0Q0ZEi8ZUwylY_Inl0tDXpZM1Ph3KXnO7pY1gTBcPzt6dUZ7FjAvnYOUDt50wwGDEC26qc_Ow5gTTpkzVkwcUQFHfnm3MbFBpZvVxNm18/s400/chromecast-comtrend-wifi.png" /></a></p>
<p><strong>Instrukce:</strong> Nalogujte se do routeru (většinou <a href="http://10.0.0.138">http://10.0.0.138</a>). Jděte do nastavení Wireless -- Basic. (Předpokládám, že wifi už máte nastavenu.) Zaškrtněte <em>"Enable Wireless Multicast Forwarding (WMF)"</em>. Klikněte na <em>Apply/Save</em>. Hotovo.</p>
<p>Vřele doporučuji nastavit na vaší síti dobré heslo a pořádné zabezpečení (WPA2+AES, tj. <em>ne</em> TKIP). Samozřejmě nejen kvůli Chromecastu, ale u tohoto zařízení dávají otevřené a lehce dobytné wifi úplně nový prostor trollování. Ke Chromecastu se totiž může připojit a ovládat jej <em>kdokoliv</em> na stejné síti (super feature pro večírky geeků, btw). Takže náhodný kolemjdoucí, pokud se připojí na vaši síť, vám může začít na televizi pouštět svoji sbírku <a href="http://www.youtube.com/watch?v=UhW4JBXhfxw">Death Vomit metalu</a> a vy s tím nic nenaděláte. (Ok, dobře, můžete vypnout televizi nebo přepnout z HDMI někam jinam… nebo nastavit na wifi heslo.)</p>
<p>Jinak, recenze Chromecastu od člověka, který poslední dva roky žil na dietě Samsung "Smart"TV: JE TO PECKA! Konec recenze.</p>
<p><small>FAQ: Kdy bude Chromecast dostupný v ČR?<br/>
A: Bohužel opravdu nevím. Musel jsem požádat kamaráda, aby mi jeden zakoupený v US prodal. Jaké jsou v tomto plány kohokoliv nevím a kdybych věděl, stejně bych je nemohl prozradit.</small></p>
</div>
Filiphttp://www.blogger.com/profile/04358880136697456547noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-85085376174216316042013-09-20T14:18:00.000+02:002013-10-31T11:00:21.300+01:00Konec dobrých časů
<p><strong>Úprava:</strong> Přidávám video ze své krátké prezentace na WebExpu 2013, kde mluvím o obsahu tohoto článku (v angličtině). Můžete si tak vybrat, jestli chcete video, text, nebo oboje.</p>
<iframe src="//player.vimeo.com/video/78068445?color=ffffff" width="500" height="281" frameborder="0" webkitallowfullscreen mozallowfullscreen allowfullscreen></iframe> <p><a href="http://vimeo.com/78068445">Filip Hráček - Openning Keynote at WebExpoPrague 2013 Conference</a> from <a href="http://vimeo.com/webexpo">webexpo</a> on <a href="https://vimeo.com">Vimeo</a>.</p>
<hr />
<p>Několikrát ročně sedím v místnosti se svými kolegy z různých zemí, a mám tak možnost si trochu udělat obrázek o vývojářských komunitách a o technologickém bzukotu po celém světě. Součástí popisu práce každého z nás je (snažit se) rozumět lokálnímu technologickému trhu a jeho vztahu s trhem globálním. Hned vedle mě sedávají lidé z USA, Německa a Izraele, ale i Indie, Číny nebo Brazílie. </p>
<p>Tahle sezení vždycky byla extrémně zajímavá a inspirativní, ale poslední dobou si z nich odnáším ještě něco navíc – <em>úzkost</em>.</p>
<p>Než to slovo odsoudíte jako příliš dramatické a/nebo bulvární, dočtěte prosím do konce. Tohle možná bude trochu delší článek (přes veškerá zjednoduššení, kterých se dopustím), ale budu se snažit, aby stál za to. </p>
<p>
<img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiL3WaLqW9FjOTyhkfXMgtNVMwhHsBJfvdJPWdY3RdjmV0NevM8AHSLOPjHo5nVjcnEzunO_mX-2c_bmh3mCKcewe3cPeVqBJFQP25vk7QwYses7vAT_M1EShNG7hmK4dth_fs2j3yjzw4/s1600/happy-czech-face.jpg" alt="Image of a grumpy Czech person" title="Keep smiling? Fuck you." />
<br />
<small>Foto: <a href="http://www.flickr.com/photos/modrak/158146828/">OndraSoukup</a> (CC licence)</small>
</p>
<h3>Izrael a Indie</h3><p>Podívejme se na dva státy zastupující z určitého pohledu dva protipóly – <strong>Izrael</strong> jako zástupce vyspělého, hi-tech “Západu”, a <strong>Indie</strong> jako zástupce rychle se rozvíjejícího, relativně low-tech “Východu”. V Izraeli žije 7 miliónů lidí, v Indii 1,2 miliardy lidí. Průměr HDP na hlavu (PPP) je v Izraeli zhruba 10x vyšší než v Indii. V technologickém světě, kde se pohybuji, je Izrael rozhodně větší hráč než Indie – i přes 170x menší populaci.<sup>[1]</sup></p>
<p>Kdybyste měli umístit Českou republiku (potažmo Slovensko) na pomyslnou úsečku mezi Izrealem a Indií, ke které z těchto zemí byste ji dali blíž?</p>
<p>V naprosté většině os, které si můžeme pro takové cvičení vymyslet, je ČR/SR samozřejmě blíže Izraeli. Velikostí, počtem obyvatel, HDP na hlavu, úrovní vzdělávání, životním stylem, kulturou. Ne, že bychom o ČR/SR mohli jen tak od boku říct, že jsou to státy “podobné Izraeli”, ale rozhodně jsou <em>více podobné</em> Izraeli <em>než</em> Indii.</p>
<p>Ale přesto jsme v alespoň v jedné věci dost tragicky podobnější Indii než Izraeli – a to <strong>technologickou úrovní</strong>. Nemyslím technologickou úrovní produktů a služeb, které si kupujeme (většinou ze zahraničí) a konzumujeme, ale technologickou úrovní <em>většiny naší vlastní produkce</em>. (Co přesně tím myslím ještě rozeberu níže.)</p>
<p>V době, kdy se velká část veškerého ekonomického dění (produkce, transakce, spotřeba, ...) přesouvá do sféry softwaru<sup>[2]</sup>, a tedy technologická úroveň je v podstatě nejsilnější měřítko ekonomického zdraví státu<sup>[3]</sup>, je tohle docela závažná diagnóza. V podstatě to znamená, že ať děláme cokoliv v ostatních sférách a s ostatními problémy, které tu máme, nehneme se z místa. Sami se stavíme do funkce technologických lopat, a <strong>nejsme si toho vědomi</strong>, protože jsme před důsledky našeho vlastního počínání zatím stíněni.</p>
<h3>Vlastní píseček</h3><p>Následující platilo před pěti lety a platí z velké části i dnes, ale ne nutně bude platit za dalších pět let: <em>český a slovenský trh je malý a relativně chráněný</em>. Softwarová firma (ale například i samostatný webdesigner) prodávající řešení českému klientovi se příliš nemusí bát konkurence ze zbytku Evropské unie, natož třeba z Indie. Důvodů je několik: jazyková bariéra, “specifika” trhu, konzervativnost současné generace vedení v podnicích, cena (český vývojář je pořád ještě levnější než anglický), relativní kvalita. </p>
<p>Všechny tyhle důvody se pomalu rozpadají nebo přestávají existovat.</p>
<p>Pokud ty bariéry padnou pod určitou úroveň, začne najednou český/slovenský softwarový projekt soupeřit s indickým. Ne, nebude soupeřit s Izraelem, protože tamní technologická úroveň je někde úplně jinde než tady nebo v Indii – a stejně tam má málokdo zájem programovat PHP weby. Zato indická vývojářská firma je přesně na té správné technologické úrovni – a český trh je pro ni <em>bohatý</em>.</p>
<p>Ale nejde jen o Indii a levnější pracovní sílu. Jde taky o automatizaci. Když se budeme držet těch webů – pokud někdo dělá projekty na stejné úrovni, jako 99% českých studií, musí počítat s tím, že ho zanedlouho nahradí automat. Nezapomeňme, že tomu není tak dávno, co si lidé relativně draze platili statické webovky u profesionálů. Tenhle segment už je v podstatě zcela nahrazen “automaty” (Webnode, Google Sites, Facebook Pages, …). Pokud myslíte, že eshop nebo informační systém nebo webovou “databázi věcí” nelze dodat bez zásahu programátora, asi jste ještě neviděli například <a href="http://www.youtube.com/watch?v=y1m3xAyVgqk">toto video</a><sup>[4]</sup>, nebo nemáte dostatečnou fantazii.</p>
<iframe width="500" height="375" src="//www.youtube.com/embed/y1m3xAyVgqk?rel=0" frameborder="0" allowfullscreen></iframe>
<p> </p>
<h3>Srovnání podle technologií</h3><p>Vraťme se tedy k tomu, co myslím “technologickou úrovní naší softwarové produkce”. (Na chvíli teď vlétnu naplno do sféry startupů, ale jen proto, že na těch se mi to lépe vysvětluje.) </p>
<p>Do následující tabulky jsem náhodně zpřeházel úspěšné české technologické firmy (5ks) a ty nejúspěšnější zahraniční technologické firmy (také 5ks, vzniklé za posledních 5 let). Ke každé z nich jsem připojil nejobecnější možný popis jejich technologického řešení.<sup>[5]</sup></p>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHXLQtRFg9uURq0dMDaHnnnSKhTZqB1ZZZRbY3_tPgtduxAIR5d_nO5yXfWS5442MJseyi0XHVqL_ixW5kL9olM_6eTKexnD2GTBi0Tq6vIHeMdzdSHJ_fKE4vAAxBQgvYbAMMyHdyTZo/s1600/Screen+Shot+2013-09-20+at+1.40.55+PM.png" imageanchor="1" ><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHXLQtRFg9uURq0dMDaHnnnSKhTZqB1ZZZRbY3_tPgtduxAIR5d_nO5yXfWS5442MJseyi0XHVqL_ixW5kL9olM_6eTKexnD2GTBi0Tq6vIHeMdzdSHJ_fKE4vAAxBQgvYbAMMyHdyTZo/s400/Screen+Shot+2013-09-20+at+1.40.55+PM.png" /></a>
<p><small>Klik pro větší. Slovem "databáze" nemyslím databázi typu např. SQL, ale databázi jako například katalog. Názvy českých startupů jsem začernil, aby to nikdo nebral zbytečně osobně. Ale opravdu to byl náhodný výběr, a opravdu jsem se nemusel nijak snažit, aby to vyšlo takto jednostranně.</small></p>
<p>Kdybychom k tomu přidali programovací jazyky, na kterých běží jejich servery, bude pak tabulka vypadat takto.</p>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWTdlStljga4T199b233gKNhULGB5Ko-WtRkDGQL_2ZbBALAB281l4-ERG8SK8SCEnEq9EuRorkTmTeMtvvWMDd6pIHublFjbgu5n7OqFJWd5R99722vbFhCVnQG1rULnXDhZ_H7PV5Jg/s1600/Screen+Shot+2013-09-20+at+1.41.09+PM.png" imageanchor="1" ><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWTdlStljga4T199b233gKNhULGB5Ko-WtRkDGQL_2ZbBALAB281l4-ERG8SK8SCEnEq9EuRorkTmTeMtvvWMDd6pIHublFjbgu5n7OqFJWd5R99722vbFhCVnQG1rULnXDhZ_H7PV5Jg/s400/Screen+Shot+2013-09-20+at+1.41.09+PM.png" /></a>
<p>Hmm....</p>
<p>“Ale na technologii přece nezáleží! Hlavní je řešit existující problém!” — kecy. Ano, je potřeba řešit existující problém, ale pokud k tomu zvolíte architekturu, která napadne průměrného “foundera” jako první (á la: “pojďme udělat webový katalog!”), můžete si být jistí, že v dané vertikále nejste (nebo dlouho nebudete) sami. Opravdu zajímavé technologické projekty vznikají ve chvíli, kdy máte <strong>a)</strong> vhled do problému, <em>a zároveň </em><strong>b)</strong> vhled do technologie, kterou ten problém budete řešit.</p>
<p>Google by bez technologického vhledu neexistoval.<sup>[6]</sup> Uber by byl jen další taxi aplikací v řadě. SoundCloud by byl jen další sociální sítí pro muzikanty.</p>
<p>Stejně tak by bez technologického vhledu neexistovalo AVG nebo Avast nebo ESET. Respektive by ty firmy možná existovaly, ale na lokální úrovni, jako výrobci podřadných antivirů. Místo toho jsou v globálním TOP 10 jak z hlediska kvality, tak z hlediska počtu uživatelů.</p>
<h3>“Don’t work harder, work smarter”</h3><p>Tohle není další <a href="http://thenextweb.com/insider/2013/08/03/where-is-the-global-ambition-among-startups-in-central-europe/">článek o tom, že ve střední Evropě máme malé ambice a málo pracujeme</a>. Pokud začnete něco řešit dostatečně pokročilými technologiemi, obvykle pak nemusíte vkládat tolik energie do toho ostatního. </p>
<p>Příklady jsou výše, ale jeden z nich zkusím vysvětlit podrobněji. Hodně amerických společností a startupů se snaží “vyřešit taxislužbu”, některé do toho investují obrovské prostředky a přicházejí do hry s důležitými kontakty, a všichni makají na 100% – ale nikdo se v současnosti nevyrovná Uberu. Ten nejenže začal brzy, už v roce 2010 (což je samo o sobě technologický vhled), ale možná ještě důležitější je, že používá pokročilé prediktivní algoritmy, které mu umožňují <a href="http://www.theatlantic.com/magazine/archive/2012/05/why-you-cant-get-a-taxi/308942/">poslat auto do vaší blízkosti ještě dřív, než vůbec víte, že chcete taxi</a>. Tím pádem je Uber o řád užitečnější než jeho konkurenti. Tím pádem se nemusí tolik snažit. Lidé si o něm poví sami.</p>
<p>Kdyby vznikl Uber v ČR, určitě by to měl těžší s expanzí, než to teď má v Americe – ale pevně věřím tomu, že by si jej i tak v zahraničí všimli. Rozhodně by to měl jednodušší než 99% dnešních technologických projektů v ČR a SR.</p>
<h3>Na co to svedeme?</h3><p>Jenže Uber v ČR nevznikl. Stejně tak v ČR nevznikl například žádný z nejposlednějších izraelských startupů. Ani nic podobného. Místo toho tady vznikají projekty, které jsou už jenom o krůček napřed před Indií. Proč? </p>
<ul><li>Chybí nám ambice? </li><ul><li>Možná, ale nemyslím si, že je to tak horké. (Už jenom vzhledem k tomu, že o tom tak často sami mluvíme.) Vezměte si příklad českých a slovenských antivirových společností: jejich počátky také <a href="http://www.antivirovecentrum.cz/clanky/historie-ceskoslovenskych-antiviru.aspx">nebyly zrovna ukázkami obchodní dravosti</a>. A koukněte, kde jsou teď.</li></ul><li>Podráží nám nohy úřednický šiml?</li><ul><li>Ano, ale zeptejte se kohokoliv, kdo v Česku nebo na Slovensku nějakou dobu úspěšně podniká — zatím jsem vždy slyšel, že je to sice opruz, ale rozhodně to samo o sobě není bariéra. Stačí mít, jak to popsal jeden úspěšný podnikatel, “železnou prdel”.</li></ul><li>Chybí nám vzdělání?</li><ul><li>Rozhodně ne. V porovnání například s Indií máme naprosto úžasný vzdělávací systém, navíc zdarma.<sup>[8]</sup> Čeští vývojáři se učí (nebo mají možnost se učit) pokročilé technologie (programovací jazyky, systémy, algoritmy) — <em>a pak jdou programovat PHP weby</em>.</li></ul></ul>
<p>Jeden velký problém tkví podle mě v tom, že se čeští a slovenští podnikatelé ještě nenaučili respektovat inteligenci lidí “pod nimi”. Vymyslí si projekt (včetně technologického řešení), a pak najmou co nejlevnější vývojáře, aby jim to “nakódovali”.</p>
<p>Z toho vychází mrtě dalších problémů. Český a slovenský pracovní trh si žádá hlavně levné vývojáře, kteří umí prototypovací jazyky typu PHP nebo JavaScript. Jazyky jako Java, C, Python nebo Ruby, ve kterých se dělá na lepších školách, a na kterých – jak jsme viděli výše – stojí naprostá většina současných technologických společností ve světě (včetně Googlu, Amazonu, nebo Applu, mimochodem), jsou považovány za příliš těžké a “drahé na deployment”.<sup>[7]</sup> Tím pádem se většina vývojářů učí PHP a má pocit, že jiné programovací jazyky a pokročilé vědomosti (např. umělá inteligence, HCI, systémové inženýrství), které se učí (nebo mohou učit) ve škole, jim k ničemu nebudou. Tím pádem jsou lidi s pokročilými vědomostmi neproporčně vzácní a drazí. Tím pádem si je firmy nemohou dovolit. Tím pádem volí za svůj tech stack raději to PHP. A tak dokola.</p>
<h3>Ještě jsme v klidu</h3><p>Jak jsem psal výše, zatím jsme před důsledky téhle spirály průměrnosti ochráněni tím, že hrajeme na vlastním písečku. Jenže naše pískoviště se stává stále otevřenější, a naše průměrné projekty a produkty začínají soupeřit s podobnými z rozvojových zemích.</p>
<p>Jen tak pro ilustraci: možná znáte úspěšný akcelerátor <a href="http://500.co/">500startups</a>. To jméno – 500 startupů – má vyvolat údiv, nebo alespoň nějaké to nadzvednuté obočí. 500 startupů je hodně, ne?</p>
<p>Jo. A zatímco Američanům se zdá 500 startupů hodně, a nám se zdá hodně pár desítek, tohle se děje v Indii:</p>
<iframe width="500" height="281" src="//www.youtube.com/embed/PlVT74-RLhk?rel=0" frameborder="0" allowfullscreen></iframe>
<p><a href="http://www.10000startups.com/">10.000 startups</a>. Občas slyším, jak se někdo posmívá úrovni průměrného indického vývojáře. Ha ha. Smutné je, že zatímco jejich úroveň se rapidně zlepšuje, u nás spíš stagnuje, takže nebude trvat dlouho, a českým vývojářům zmrzne úsměv na rtech. Kvalitativně budeme na stejné nebo horší úrovni, a kvantitativně s Indií (a se zbytkem světa samozřejmě – Indie je jen příklad) soupeřit nemůžeme.</p>
<h3>Co s tím?</h3><p>Ono stačí docela málo: využít inteligence a vzdělání, které tady v ČR a SR (stále ještě) je. Nebát se těžkých technologických problémů (když kouknete trochu pod pokličku toho Uber algoritmu – zas taková magie to není). </p>
<p>A učit se nové věci. Nespoléhat se jen na české vysoké školství (které je ale pořád ještě o dost lepší než to indické, mimochodem). Jsem toho názoru, že každý <strong>vývojář</strong> by měl dobře znát alespoň dva (dostatečně rozdílné!) programovací jazyky. Stejně tak by měl každý programátor získat (a obnovovat) expertní znalost o svém oboru. To znamená: vědět o pokročilých algoritmech, o nejnovějších systémových technologiích, vědět, co je to MapReduce, jak se implementuje CMA-ES, atd. Ne nutně všechno zároveň, ale <em>aspoň něco</em>. </p>
<p>Každý <strong>designer</strong> by měl vědět nejen úplně vše o designu a User Experience, ale měl by mít velmi slušné povědomí i o věcech jako je HCI, analytika a byznys. Bez toho nemůže klientovi/šéfovi/vývojáři vysvětlit, čeho chce dosáhnout, a jak.</p>
<p>Každý <strong>člověk z byznysu</strong> (šéf, “Founder”, atd.) by měl vědět alespoň základy o věcech jako je vývoj, UX, ale také základy prediktivní analýzy nebo HCI. Ale hlavně by měl vědět, že <em>základy nestačí</em>, a že potřebuje spolupracovat s experty z oboru, a nechat jim prostor pro to, aby na technické/designové řešení přišli sami. Nerozumím například tomu, proč lidé z technologického byznysu nechodí častěji na univerzity a nesnaží se zuby nehty spolupracovat s výzkumnými centry (typu Data Science Lab na ČVUT).</p>
<p>Moje úzkost vyplývá z toho, že se ČR a SR pomalu ale jistě stávají irelevantní. Pokud se nebudeme zabývat těmi nejpokročilejšími technologiemi, a budeme řešit stejný typ technologických problémů jako průměrný indický startup, stává se z nás jenom předměstí Dílí. Navíc předměstí, ve kterém se ty samé věci dělají mnohem dráž a s menší vervou…</p>
<p>Jediná cesta ven je vytvářet produkty (webové stránky, aplikace, hardware) na světové úrovni. Brát si větší příklad z Izraele než z Indie.</p>
<hr/>
<p><small>[1] Bavím se o státech. Indie je samozřejmě díky svým talentům pracujícím v zahraničí už delší dobu obrovský pojem. Ale v samotné Indii se toho zatím z komerčně-technologického hlediska moc neděje.</small></p>
<p><small>[2] Viz například: <a href="http://www.forbes.com/sites/joshbersin/2013/08/05/the-software-economy-why-software-jobs-are-taking-over/">The Software Economy: Why Software Jobs Are Taking Over</a> nebo <a href="http://www.forbes.com/sites/venkateshrao/2011/12/05/the-rise-of-developeronomics/">The Rise of Developeronomics</a>.</small></p>
<p><small>[3] K tomu přispívá i to, že zatímco například slabý design můžete přebít technologií relativně snadno, naopak se to dělá hůř. “This week, Tesla made news when its Model S sedan outsold Porsche, Jaguar, Volvo, Land Rover, Lincoln, Fiat, and Mitsubishi in California. It managed that feat without any advertising or marketing. Tesla doesn’t even have a Chief Marketing Officer.” <a href="https://plus.google.com/112747417479881824801/posts/DjxY2B2gfEc">https://plus.google.com/112747417479881824801/posts/DjxY2B2gfEc</a> </small></p>
<p><small>[4] Jedno z mnoha. První eshopy tohoto typu lze lehce dohledat do roku 2010, i dříve.</small></p>
<p><small>[5] Srovnání je to samozřejmě dost neúplné a rozhodně nevědecké, ale myslím, že rozdíl je natolik patrný, že čtenář pochopí, o co mi jde. Samozřejmě uvítám, pokud někdo bude chtít udělat na toto téma regulérní studii.</small></p>
<p><small>[6] Problém vyhledávání na internetu už dávno před příchodem Googlu řešili jiní. Ale byl to právě technologický vhled do problematiky, který dal (přinejmenším v počátcích) Googlu navrch.</small></p>
<p><small>[7] Což mě fascinuje. PHP je jednodušší a levnější “na deployment” jenom v prototypovací fázi. Copak když někdo dělá firmu, která by měla (doufejme) existovat mnoho let, opravdu je pro něj tak důležité, že udělá “deployment” přes “eftýpko” za pět minut a že to může běžet na webhostingu za stovku měsíčně? Nemělo by jej spíš zajímat, co bude dělat za šest měsíců nebo za rok, až bude na projektu pracovat deset lidí a bude potřeba refaktorovat na denním pořádku?</small></p>
<p><small>[8] V Indii se určitě najde spousta škol špičkové úrovně, ale ty jsou pouze pro zanedbatelnou část populace – na rozdíl od našich škol. Ať si o našem školství myslíte cokoliv, vedle Indie je to Ivy League.</small></p>Filiphttp://www.blogger.com/profile/04358880136697456547noreply@blogger.com13tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-60917312322180091222013-04-03T20:16:00.000+02:002013-04-04T14:06:07.104+02:00Lidský mozek – dobrý sluha, zlý pán<p>Lidský mozek je výborně uzpůsobený k nalézání vzorců, souvislostí a významů. Ukážu-li vám <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Pattern_recognition#Uses">černobílý obrázek v malém rozlišení a nízkým kontrastem, na kterém je lidský obličej</a>, velmi pravděpodobně jej tam naprosto bez problémů najdete. Pustím-li vám <a href="http://youtu.be/ZUNKiuVbVbo?t=24s">audiozáznam se spoustou šumu a zkreslení</a>, na kterém mimo jiné někdo něco říká, velmi pravděpodobně mu budete rozumnět. Obě tyto věci zvládáte <em>mnohem</em> lépe než i ten nejvyspělejší specializovaný software. Nemluvě o věcech jako je rozumnění textu. Nebo třeba rozumnění faktu, že rozumíte textu. Nebo třeba to, že jste pochopili předchozí větu, a že chápete tuto větu, přestože není úplně gramaticky správný.</p>
<img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhr9WLqhXhf39UYsTRDjOPFIXYkgMLzxwo32KdTlNCd4pB_upA0m12kT837fitQ69h1hukdnkeN-vi8aDakcgxCLSHfdzRAS5F0DeobEyF5BRM6y-jrwI0jfrfoa9iOReMzitImB8VY1qI/s1600/jpeg-plny-vyznamu.jpg" />
<p>Problém je v tom, že tento stroj na rozpoznávání vzorců, souvislostí a významů <strong>neumíme vypnout</strong>. Vidíme <a href="http://blackatheists.files.wordpress.com/2010/08/grilledcheese.jpg">Ježíše v toastu</a> a slyšíme <a href="http://youtu.be/ZHGOzi9mQJU?t=34s">vzývání Satana v písničce puštěné pozpátku</a>. Často máme pocit, že "tohle nemůže být náhoda", přestože to náhoda je, a často chceme vědět "proč" i u věcí, které nemají žádné hlubší opodstatnění.</p>
<h3>Mytologie vs věda</h3>
<p>Změny počasí byly ve starověkém světě vysvětlovány náladami Bohů. Proč je takové sucho? Nerozhněvali jsme náhodou Dia? Pojďme mu obětovat. Jaký byl výsledek? Zapršelo? Zeus nám odpustil. Přišla bouře? Zeus se hněvá! Atd. Dnes víme, že akt podřezání zvířete (= obětování bohu) nemá signifikantní vliv na pohyb atmosférických front (= počasí). Není jediný důvod si to myslet. Ale lidé ve starověkém Řecku si to přesto mysleli. Našli souvislost a význam v něčem, kde žádná souvislost ani význam není.</p>
<p>Tendence vsazovat vzorce a významy tam, kde ve skutečnosti nejsou, ale rozhodně nezmizela současně se starověkem. Zkuste si vzpomenout na vědecké teorie a články, které nějaký fenomén dělí do několika případů, nebo o nich vynášejí několik soudů (vět, zákonů). Není zajímavé, jak často dospějí k číslu 3 nebo 5 nebo 10? Tedy k číslům, které mají pro člověka symbolický a estetický význam? Opravdu přírodní zákony nějakým způsobem <em>samy o sobě </em>tíhnou k tomu, aby měly tento počet komponent? Nebo je to tak, že vědci, kteří tvoří teorii, tak nějak podvědomě chtějí, aby jim vyšly tři zákony a ne čtyři?</p>
<p><img style="float:right; margin-bottom: 2em" border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUne1rJpcrXoxqqBaRz95EC1pDH8vtqgQ-KX7kzSyMHzRAkoPeI5h-7MijdSpKS548Y8V3LsjVanKyfCqBLLNHMrN2kc7wQYPCe727PFDAHWNa3wG_jRHhKMpEEByU8r2iUwYWpS_GaHE/s1600/triada.png" />Například Immanuel Kant byl <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Schopenhauer%27s_criticism_of_the_Kantian_philosophy">peskován</a> už Schopenhauerem, že svoje teorie poněkud násilně stavěl tak, aby byly pěkně symetrické. Ok, řeknete si, to je filozofie. Ale snaha o "pěkné" teorie se rozhodně netýká jenom společenských věd. Pěkným příkladem jsou <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Termodynamick%C3%BD_z%C3%A1kon">tři termodynamické zákony</a>. Ve skutečnosti, když už termodynamiku dělit na několik zákonů, dává mnohem větší smysl hovořit o čtyřech, ale věda se tomu <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Laws_of_thermodynamics#History">dlouho úspěšně bránila</a>. (A svým způsobem brání doposud: šalamounsky totiž přibyl <em><a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Nult%C3%BD_termodynamick%C3%BD_z%C3%A1kon">nultý</a></em> zákon termodynamiky. <a href="http://farm1.staticflickr.com/131/319047856_dbf1ef3e92.jpg">WTF?</a>)</p>
<p>Respektované teorie ze všech vědních oborů jsou plné triád, pater, desater, a arbitrární symetrie. A nelze se divit: kdybyste dospěli k devíti zákonům <em>něčeho</em>, <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Occamova_b%C5%99itva">zastavíte se</a>? Pravděpodobně ne. Jakmile ale máte <em>deset</em> zákonů, vaše teorie se zdá tak nějak – kompletní. Kdyby náhodou přišla nějaká jedenáctá věc, na kterou se zapomnělo, to by bylo, aby se nedala schovat pod některý z těch deseti už existujících zákonů.</p>
<h3>Mozek vs realita</h3>
<p><strong>Lidský mozek je schopný ignorovat jednodušší vysvětlení jen proto, aby našel nějaké "pěknější", zajímavější, smysluplnější.</strong></p>
<p>Ale realita je taková, že:</p>
<ol start="1"><li>Počasí se nám nesnaží nic sdělit, prostě <em>je</em>.</li><li>Intenzita a způsob fandění doma u televize nemá žádný vliv na výsledek utkání.</li><li>Tolkienův Mordor nebyl <a href="http://tevis.net/archives/00000129.htm">metaforou pro nacistické Německo</a>.</li><li>Přírodní (a jiné) zákony nemají jakousi přirozenou tendenci vyskytovat se po třech. To jen vědci mají stejnou tendenci k hledání smyslu / symboliky / symetrie jako vy nebo já.</li><li>V textu tóry ani v pracích Williama Shakespeara <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Texas_sharpshooter_fallacy#Examples">nejsou skryté písmenné kódy</a>.</li><li>Led Zeppelin ve své písni Stairway to Heaven nevzývají Satana. (Ale jinak je <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Backmasking">backmasking</a> docela oblíbená nahrávací technika.)</li><li>Vesmír nemá své konstanty a fyzikální zákony <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Fine-tuned_Universe">vytuněné</a> (někým nebo něčím) k tomu, aby mohl vzniknout inteligentní život. <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Anthropic_principle">Kdyby nebyly takové, jaké jsou, nemohli bychom je pozorovat (protože bychom neexistovali).</a></li><li>Naše existence nemá nějaký hlubší význam. Prostě jsme se narodili a (spoiler alert) jednoho dne umřeme. Smyslem našeho života není nic. (Alespoň dokud si nějaký smysl života sami nevytvoříme — což lze vřele doporučit, protože jinak je to tu doslova o ničem.)</li><li><a href="http://technet.idnes.cz/autismus-a-biopotraviny-08s-/veda.aspx?c=A130103_141747_veda_mla">Biopotraviny nezpůsobují autismus.</a> </li><li>Lidé nekupují věci, které ve skutečnosti nepotřebují, protože by jim někdo vymazal hlavy, ale protože je to prostě dělá (dočasně) šťastnějšími.</li><li>Budovy World Trade Center nespadly, protože by do nich americká vláda (nebo kdo) <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/World_Trade_Center_controlled_demolition_conspiracy_theories">tajně nanosila výbušniny</a>, ale prostě proto, že ty mrakodrapy nebyly stavěné na náraz a hoření plně natankovaného Boeingu 767.</li><li>Pravděpodobně <a href="http://www.mpg.de/567905/pressRelease20080414">nemáme</a> svobodnou vůli. (<a href="http://blogs.scientificamerican.com/bering-in-mind/2010/04/06/scientists-say-free-will-probably-doesnt-exist-but-urge-dont-stop-believing/">Ale neměli bychom si to připouštět</a>.)</li><li>Když dvě firmy přijdou v horizontu několika týdnů s podobnými (nebo vzdáleně souvisejícími) produkty nebo službami, není to tak, že druhá "odpovídá" svým produktem na tu první. (Představa, že by někdo něco vytvořil a uvedl na trh za měsíc, je krajně optimistická.)</li><li>My Češi nejsme bohatší než lidé řekněme v Kyrgyzstánu proto, že bychom byli a) Bohem vyvolení, b) morálně vyspělejší, c) méně hříšní, d) bělejší. Skutečné důvody jsou mnohem více prozaické, a mají co do činění hlavně s naším geopolitickým kontextem, historickým vývojem, a čirou náhodou. Jinými slovy, lepší životní podmínky jsme si nijak "nezasloužili", stejně jako Brunejci si "nezasloužili", že jsou ještě bohatší, než my.</li><li>Cílem viru není nakazit co nejvíc lidí. Ve skutečnosti nemá virus cíl vůbec žádný. Virus <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Virus#Origins">začal</a> jako shluk molekul, které dohromady mají tu vlastnost, že se v daném prostředí dokáží reprodukovat (vytvořit další takový shluk molekul). Tímto způsobem si zajistil virus delší existenci, ve více instancích, což zvýšilo šanci na to, aby zcela náhodně zmutoval do shluku molekul, u kterých je šance k sebereprodukci ještě vyšší. Tato nová verze měla zase o trochu více příležitostí k sebemutaci v něco ještě efektivnějšího (= reprodukce-schopnějšího). A tak dále.</li><li>Shlukem molekul, jehož vlastností je schopnost sebereprodukce, jste ostatně i vy nebo já.</li><li>Evoluce <a href="http://tvtropes.org/pmwiki/pmwiki.php/Main/GoalOrientedEvolution">nemá smysl nebo cíl</a>. Neexistuje nic jako "více vyvinutý" organizmus. Pouze více adaptovaný ke konkrétním životním podmínkám. (Ale ani "adaptace" není cílem evoluce. Evoluce se prostě děje, podobně jako je vysvětleno v příkladu výše s virem.)</li></ol><h3>Člověk vs zvířena</h3>
<p><img style="float:right; margin-bottom: 2em; margin-left: 1em" border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghx9zytXj21S3vJ2WA8TxXa3e473e0TU6evyo0TVUz_ZBmNnYduUzniLhiuNgZeSSLEISYLIeNQCx3P8kf3LKRkOfBCPxvwRxLf_RpcHTWFIzuoZVmWXc5MN0KN53pp47dBIqAWhdWFhc/s1600/omg-rozbite-zrcadlo.png" />Samozřejmě nejsme jediný živočich, který je dobrý v rozpoznávání vzorců (i tam, kde nejsou). Už ze čtyřicátých let minulého století máme laboratorní příklady <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/B._F._Skinner#Superstitious_Pigeons">pověrčivých holubů</a>, kteří náhodou dostali jídlo těsně poté, co udělali nějaký nesmyslný pohyb (třeba se dvakrát otočili dokola), a potom tento rituál opakovali pokaždé v domění, že právě ten pohyb jim jídlo přináší (přitom jídlo jim bylo dodáváno v pravidelných intervalech, které s jejich rituály neměly nic společného).</p>
<h3>Šum vs vzorec</h3>
<p>Mám zkušenost, že <strong>vědět o vrozených tendencích a omezeních vlastního mozku může být extrémně užitečné</strong>. (Pokud si je dokážete připustit.) Když si člověk uvědomí, že má přirozenou tendenci vidět vzorce, souvislosti a významy i tam, kde nejsou, vyhne se spoustě omylů, držkopádů a pastí. (Jako každou slabinu mozku, i tuhle lze totiž úspěšně zneužít v marketingu, argumentaci, politice, atd.)</p>
<p>Pokud si v tomto směru chcete rozšířit obzor, vřele doporučuji knížku <a href="http://youarenotsosmart.com/the-book/">You Are Not So Smart</a>.</p>Filiphttp://www.blogger.com/profile/04358880136697456547noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-22205402072301880392013-02-28T22:47:00.000+01:002013-03-01T12:25:33.568+01:0010 rad pro dobré emaily<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<p><strong>Dobrý email</strong> je takový, který <strong>splní svůj účel </strong>(kvůli kterému jej vůbec píšete) a neudělá z vás v očích příjemců idiota.</p>
<img style="float:right" border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiL8PKbYG7l6_DV_y1a3ciyHkypWx27G9SrnOWzgfXfd3aKAcWTlAeYRAPlF9avdfP92cpUpySmc4hz82XOcuGHYgVT_cjsQaiRs5Hroq5zgVymuVvZC7BObvxt7c4352hDvP0VgtrRY5c/s320/email-marketing.jpg" />
<p>Průměrný pracovník prý <a href="http://www.theatlantic.com/business/archive/2012/07/re-re-fw-re-workers-spend-650-hours-a-year-on-email/260447/">stráví za rok </a><strong><a href="http://www.theatlantic.com/business/archive/2012/07/re-re-fw-re-workers-spend-650-hours-a-year-on-email/260447/">650 hodin</a></strong><a href="http://www.theatlantic.com/business/archive/2012/07/re-re-fw-re-workers-spend-650-hours-a-year-on-email/260447/"> vyřizováním emailu</a> a <a href="http://www.theatlantic.com/technology/archive/2013/01/you-probably-write-a-novels-worth-of-email-every-year/266942/">napíše do nich </a><strong><a href="http://www.theatlantic.com/technology/archive/2013/01/you-probably-write-a-novels-worth-of-email-every-year/266942/">40 tisíc slov</a></strong>. (To, pro lepší představu, odpovídá délce jednoho románu jako je <em>Stařec a moře</em>.) </p>
<p>Je to málo nebo hodně? Nevím. I přes to, že s emailem trávím mnohem víc času, než bych chtěl (do pracovního inboxu mi jich přistane kolem <strong>3000 měsíčně</strong>), připadá mi to stále jako nejmenší zlo. Kdybych místo toho například <em>vše</em> řešil přes telefon, neodtrhnu sluchátko od ucha a stejně většinu věcí později musím sepsat. Nehledě k tomu, že průměrně dlouhý, ale dobře napsaný email umím zpracovat za desítky vteřin – oproti tomu v případě mluvené konverzace by jenom první vyslechnutí tématu trvalo dlouhé minuty. </p>
<p>Proto jsem svým způsobem rád, že email je asi nejčastější formou komunikace, a schůzky, telefonáty, videohovory apod. si necháváme na zvláštní příležitosti.</p>
<p>A proto také považuji za extrémně důležité, aby lidé uměli s médiem emailu zacházet. Především, aby <strong>uměli psát</strong>. Čím lépe budou psát, tím <em>méně</em> emailů bude potřeba, a tím menší a kratší otrava bude pro každého z nás v práci každý den emaily vyřizovat.</p>
<img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg2P_uRCLAk94ZmnUAoNjaJ4NGAJNh1vNVYyv4hBaBxE3LT4n_oYJqFLMcwaF2j8XXKJiP5PffmlFbfVuyd31PJc0nGfzq9paWuQmPuMqYIjuIkHxkXZQWNZPA_dorxnibktGYQEV6_C0U/s1600/6829920849_4b5d888fcb_o.jpg" />
<p>Umět psát se hodí i mimo email. Tohle si o dobrém psaní myslel <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/David_Ogilvy_(businessman)">David Ogilvy</a> v roce 1982:</p>
<blockquote>
<p>Čím lépe píšete, tím dál to [...] dotáhnete. Lidé, kteří dobře <em>myslí</em>, dobře <em>píší</em>.</p>
<p>Nemastní-neslaní lidé píší nemastné-neslané zprávy, nemastné-neslané dopisy a nemastné-neslané projevy.</p>
<p>Dobré psaní není přirozený dar. Musíte se <em>naučit</em> psát dobře.</p>
</blockquote>
<p>Ogilvy pokračuje <a href="http://www.listsofnote.com/2012/02/how-to-write.html">výčtem věcí, které považoval za dobré pro psaní dopisů</a>. Pro email nejsou některé z nich použitelné. Následující ale rozhodně jsou:</p>
<ol start="1"><li><strong>Pište tak, jak mluvíte.</strong> Přirozeně.</li><li>Používejte <strong>krátká slova</strong>, <strong>krátké věty</strong>, a <strong>krátké odstavce</strong>.</li><li>Nikdy <strong>neužívejte žargon</strong> jako <em>rekonceptualizace, demasifikace</em>, [...]. Je to poznávací znamení okázalého vola.</li><li>Předtím, než [email] pošlete, ujistěte se, že je z něj naprosto jasné, <strong>co chcete, aby adresát udělal</strong>.</li></ol><p>Tohle je zdravý základ, který bohužel dělá lidem problémy i dnes, a pravděpodobně bude dělat i za dalších 30 let. K výše uvedenému bych dodal zásady specifické pro email:</p>
<ol start="5"><li><strong>Posílejte jen lidem, kterých se to týká</strong>.</li><ul><li>Nedržte lidi na kopii bezdůvodně. Pokud si nejste jistí, jestli daný člověk/skupina ještě o emailové vlákno mají zájem, dejte je na bcc a napiště nahoru <code>-bcc [jméno]</code>. Lidé se mohou přidat zpět, ale nemusí.</li><li>Pokud někoho přidáváte do vlákna a chcete to zdůraznit, napište na začátek mailu <code>+cc [jméno]</code> (nebo jenom <code style="white-space:nowrap">+[jméno]</code>).</li></ul><li>Obzvlášť velkou péči by měl dostat <strong>předmět zprávy</strong>.</li><ul><li>Z předmětu má být jasné, o co ve zprávě jde ještě před jejím otevřením. Ideálně spojit předmět s tl;dr verzí (viz níže).</li><li>Pokud se má téma vlákna odchýlit od původního, změňte předmět.</li><li>Předměty typu "ahoj", "dotaz" nebo "ještě něco..." lze tolerovat starším rodičům nebo malým dětem, u kohokoliv jiného je to trapas.</li></ul></ol>
<p>Píšete-li email delší než pár vět, držte se také následujícího:</p>
<ol start="7"><li><strong>Strukturujte</strong>. </li><ul><li>Na vršek emailu patří, o co jde. </li><li>Dolů přijde, co chcete, aby kdo udělal.</li></ul><li><strong>Formátujte</strong>. </li><ul><li>Nejdůležitější sdělení ztučněte, případně obarvěte. </li><li>Pokud po jednom z adresátů něco chcete v těle emailu, zvýrazněte tam jeho jméno. </li><li>Používejte odrážky.</li><li>Odkazujete-li v textu k čemukoliv, co je pro adresáty přístupné online (stránka, dokument, atd.), <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Hypertext">vložte odkaz</a>.</li><li>Tip: Naučte se klávesové zkratky pro formátování. </li></ul><li>Začněte zprávu <strong><abbr title="Too long; didn't read">tl;dr</abbr></strong> verzí celého emailu na dva řádky (nebo v předmětu zprávy). </li><ul><li>Koho téma zaujme, bude číst dál.</li><li>Všem ostatním šetříte vzácné vteřiny a minuty jejich života.</li></ul></ol>
<p>A samozřejmě:</p>
<ol start="10"><li>Buďte slušní a pozitivní.</li><ul><li>Před odesláním si po sobě email přečtěte a snažte se vžít do role adresáta. Nezapomeňte, že lidé mají tendenci číst v textu i významy a emoce, které tam autor vůbec nedával.</li></ul></ol>
<p>Níže připojuji obrázek jednoho z emailů, který mi dnes přišel. Obsah jsem <a href="http://filiph.net/lorem/">lorem-ipsumizoval</a> – jde mi teď totiž čistě o strukturu a formátování (a samozřejmě také nechci prozradit něco, co bych neměl).</p>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEje7CstwqlaPN8DL2U5LTssIlfIJbhgHR-H99a05bzHvFyTKB3P_LCONyF4ec3NN_qnpM9duFu3ptEGIkCMakQImpwT_UV61iyGiW94qFjilY63Pg1Qah1Ao8IaqYxuFfDmfZx8IUXG-GU/s1600/Screen+Shot+2013-02-28+at+9.02.37+PM.png" imageanchor="1" ><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEje7CstwqlaPN8DL2U5LTssIlfIJbhgHR-H99a05bzHvFyTKB3P_LCONyF4ec3NN_qnpM9duFu3ptEGIkCMakQImpwT_UV61iyGiW94qFjilY63Pg1Qah1Ao8IaqYxuFfDmfZx8IUXG-GU/s320/Screen+Shot+2013-02-28+at+9.02.37+PM.png" /></a>
<p>Srovnejte s dalším emailem, který jsem dnes dostal. (Klik pro větší.) </p>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjF15UwqYzTfO1weQTdS_Ry5FXzJzfAKNGdmCaIni08IO1V3v_QnYHkmwBlR-daB_fZ8MycMj9DhYSG3_Amc05RBfV-Dm9Wo5gmwLKKGkeCeN5PvDzTD4fMFvutDCpjRDiMvCXl91fwWs0/s1600/Screen+Shot+2013-02-28+at+9.02.21+PM.png" imageanchor="1" ><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjF15UwqYzTfO1weQTdS_Ry5FXzJzfAKNGdmCaIni08IO1V3v_QnYHkmwBlR-daB_fZ8MycMj9DhYSG3_Amc05RBfV-Dm9Wo5gmwLKKGkeCeN5PvDzTD4fMFvutDCpjRDiMvCXl91fwWs0/s320/Screen+Shot+2013-02-28+at+9.02.21+PM.png" /></a>
<p>Druhý email dává jasně najevo, co je důležité a jaká je struktura. Oko jej tak může prolétnout mnohem rychleji. <strong>Čtenář z něj získá za kratší dobu více informací</strong>, přitom jsem si jistý, že jeho <strong>pisatel strávil nad emailem kratší dobu</strong>, než pisatel toho předchozího.</p>
<p>A nezpomeňte: i kdyby jste výše uvedenými způsoby snížili průměrnou dobu nutnou k přečtení vašich emailů jen o deset vteřin, <strong>šetříte lidstvu ročně 48 hodin*</strong>.</p>
<p><small>* Velmi hrubý odhad, vycházející z průměru <a href="http://www.radicati.com/?p=6904">112 přijatých/odeslaných emailů denně</a>.</small></p>
<p>To jsou dva dny, které lze investovat do sportu, do pořádání pikniků, do vytváření něčeho nového, do hraní počítačových her, do čtení knížek, do povalování se před televizí, do hraní si s dětmi, nebo do zvyšování HDP.</p>
<p>Nehledě na to, že <strong>každá vámi ušetřená vteřina zvyšuje pravděpodobnost, že adresát udělá to, co jste po něm chtěli</strong>.</p>
</div>Filiphttp://www.blogger.com/profile/04358880136697456547noreply@blogger.com7tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-36613739505336818242012-10-03T21:49:00.000+02:002012-10-04T18:36:07.191+02:00Jak dlouho potřebujete šetřit na to, po čem toužíte?<p><img style="float:right; margin-left:2em" border="0" height="179" width="180" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilOc6ruqcRAEW6OBHiZVaVTmoN0u-PQ6R8j_tFOjTJ6bu_2H228mAVLInKpCJGhk2hIBVz9ooefGrONjgtqf5xael8-mHmr40EMTtR-mu4HOcI6rI9aeDL8FnSpctXWiHNtpHyTI-S9e8/s400/iStock_000001088643XSmall.jpg" />Na studiích v Japonsku jsem měl mimo jiné to štěstí být žákem jistého profesora Paula D. Scotta, který měl zajímavý mimoškolní projekt. Pro jednu důležitou nevládní organizaci navrhoval index, kterým by šlo srovnat blahobyt (a demokracii) v jednotlivých státech Jihovýchodní Asie. Mluvíme o části světa, ve které leží zároveň Japonsko i Barma. Srovnávat například podle <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_GDP_(PPP)_per_capita">parity kupní síly</a> je tam možná ještě větší nesmysl než kdekoliv jinde. </p>
<p>Jenže přesně tak se to obyčejně dělá. Srovnáváme blahobyt podle HDP na hlavu, nebo třeba podle <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Big_Mac_Index">Big Mac Indexu</a>, a vycházejí nám z toho pak nesmysly typu:</p>
<ol start="1"><li>Lidem v Barmě se žije 26x hůř než obyvatelům Japonska. </li><li>Každý, kdo si v Evropě stěžuje na nedostatek peněz, by měl ztichnout, protože se pořád má násobně lépe než lidé v Africe.</li></ol><p>Jeden koncept, se kterým mě Dr Scott seznámil, a který mi obzvláště utkvěl v paměti, nespočívá ve srovnávání peněz, ale <em>času</em>. <strong>Jak dlouho člověku trvá, než si může koupit věc, po které bytostně touží?</strong> Je to extrémně jednoduchá otázka, a přitom o úrovni blahobytu hodně vypovídá.</p>
<p>Lidé nepociťují pocit štěstí z toho, že si mohou pořídit 2x víc Big Maců než obyvatelé Zimbabwe. <strong>Prožívají blahobyt v rámci kontextu, ve kterém žijí. </strong>Peníze jsou pouze prostředek. Člověk je používá k uspokojování základních potřeb (tedy těch, které v daném kontextu <em>považuje</em> za základní) a k plnění svých snů a cílů.</p>
<p>Sny a cíle jsou opět závislé na kontextu:</p>
<ol start="1"><li>Pro úspěšného majitele firmy může být snem pořídit si vlastní jachtu (cca 30 mil. Kč).</li><li>Pro bohatého Čecha to může být Audi TT (1 mil. Kč). </li><li>Pro Čecha s <a href="https://plus.google.com/111783114889748547827/posts/HtSA5VtqhX4">průměrným příjmem</a> to může být Škoda Octavia (400 tis. Kč). </li><li>Pro průměrného Inda to může být <a href="http://www.cars.tatamotors.com/IndicaeV2/index.html">Tata Indica</a> (140 tis. Kč). </li><li>A tak dále.</li></ol>
<img style="margin-left:5em" border="0" height="237" width="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiotc62Yr55fLpAGsMMhDDYflQA0h5m10caDQND34w2GaaZKmsnF1jNa5yWtYMGHqv4XRa7PhpZrz_Hcvjblcm_F2UukfIBm2cDdvdqUDG1RXxxJe0Pm1cJihRZnIznQr8a7vzMC1O7K30/s400/yacht-vs-car.jpg" />
<p style="text-align:center"><small>[Foto: flickr uživatelé <a href="http://www.flickr.com/photos/abaconda/6304695332/">abaconda</a> a <a href="http://www.flickr.com/photos/46705492@N03/4288770308/">MikeSense80</a>.]</small></p>
<p><small>Pozn: Všechny tři příklady "snů" jsem si vycucal z prstu. Po čem ve skutečnosti různé skupiny lidí bytostně touží, to bychom se dozvěděli pouze dobře nadefinovaným průzkumem.</small></p>
<p>Přestože je možné, aby například Ind s průměrným příjmem <em>bytostně toužil </em>po jachtě, ve skutečnosti se to děje zřídka. Lidé žijí ve svých ohrádkách. Například pro mě je představa vlastní jachty příjemná, ale rozhodně neztrácím spaní nad tím, že se mi pravděpodobně nikdy nevyplní. Zato pokud bych se stále plácal se svojí starou a pomalou Nokií N73 v době, kdy všichni kolem mají Galaxy Nexus, asi by mě to štvalo o poznání víc. Jiný příklad: "<a href="http://www.obejvak.cz/">Průměrný Čech</a>" asi mávne rukou nad tím, že si <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Lak%C5%A1m%C3%AD_Mittal">Lakšmí Mittal</a> koupil viktoriánské sídlo za 128 mil. dolarů, ale <em>OMG! soused má LCD televizi a my furt čumíme do té staré Tesly!?</em></p>
<p>A teď: <strong>Jak dlouho musel Lakšmí Mittal vydělávat na své viktoriánské sídlo?</strong> Méně než měsíc. Tento fakt bych rád ilustroval následující fotkou:</p>
<img style="margin-left:5em" title="Lakšmí being Lakšmí" border="0" height="400" width="318" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEib0fMNqNy_XTMIk4FkcYEXjtuNNZmZm372nhlBbjFPN7g1F-fXUn3og7CUIZ44_A6hp2EXJLrJpIDt-BrxSbm_cYYuU8kj1_X4EfbiLfITTF6trP9VI1JHZXYpuPIrIQ7AoaFAg9oHDPI/s400/Lakshmimittal22082006.jpeg" />
<p><strong>Jak dlouho musí bohatý Čech šetřit na Audi TT?</strong> Pod tři roky.</p>
<p><strong>Jak dlouho si musí průměrný Čech šetřit na novou Škodu Octavia?</strong> Něco kolem pěti let.</p>
<p><strong>Jak dlouho musí průměrný Ind šetřit na Tata Indica?</strong> Asi 6 let.</p>
<p>Takže:</p>
<ol start="1"><li>Ano, průměrnému obyvateli ČR se žije <em>mnohem</em> lépe než průměrnému Indovi. (Jeho životní standard je mnohem výš. Například má denně přístup ke koupelně a toaletnímu papíru.)</li><li>Ale: svoji životní situaci pociťuje pouze <em>o něco</em> lépe, než průměrný Ind, protože na svůj vysněný mamon čeká skoro stejně dlouho.</li><li>Lze si lehce představit situaci, kdy lidé s menšími příjmy mají <em>větší</em> pocit blahobytu: prostě jejich toužebným přáním je vlastnit například kozu, a na tu si našetří za rok.</li></ol>
<p><small>Pozn: Předchozí čísla vychází z velmi hrubých výpočtů na koleně, a jsou zde jen pro ilustraci.</small></p>
<p>Mám za to, že takovéto srovnání dává větší smysl a lépe vystihuje <em>rozpoložení</em> lidí s různými příjmy a v různých zemích. <strong>V podstatě jde o měření rozdílu mezi očekáváním (sen) a realitou (příjem).</strong> Lidé, kteří žijí v kontextu, kde je menší rozdíl mezi snem a (jejich) realitou, bývají šťastnější. Roste-li vám příjem stejně rychle jako očekávání o životě, šťastnější nebudete. (Což se děje i v makro rovině. Např. v USA od 2. světové války pocit štěstí přes masivní ekonomický růst v 20. století klesal. Ale to je samozřejmě složitější, viz případně Myersův <a href="http://www.amazon.com/Pursuit-Happiness-Discovering-Fulfillment-Well-Being/dp/0380715228">Pursuit of Happiness</a>.) A protože očekávání, tj. kontext, je dán ostatními lidmi, velmi záleží na tom, v jak "rovném" státu žijete, a na jaké úrovni. Průměrný Japonec je spokojenější než průměrný Američan, protože jeho příjem je srovnatelný s nadprůměrem (zatímco to se v USA rozhodně říct nedá, <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_income_equality">viz</a>). O tom zase velmi dobře píše Richard Wilkinson v knize <a href="http://www.amazon.com/Spirit-Level-Equality-Societies-Stronger/dp/1608193411">The Spirit Level</a>.</p>
<p><small>Pozn: Mluvení o rovnosti zavání komunismem a já bych rád předešel tomu, aby si někdo myslel, že to tak bylo myšleno. Vřele doporučuji pustit si alespoň <a href="http://www.ted.com/talks/richard_wilkinson.html">TED video</a> Richarda Wilkinsona na téma "rovnosti" – sám to tak dobře nevysvětlím. V jeho podání rozhodně nejde o socializmus, zestátňování, totalitu, ani nic podobného. Viz příklad s Japonskem.</small></p>
<p><img style="float:right;margin-left:2em" border="0" height="222" width="180" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjoovp4lVgKMYWHLK-7wf2CQ7DrVAUcej6Dg0v19vF74p8yTnzKjovb2Qiq5miXeX8prblky1r7aE3uLvgaojvH8vnbXK_hSG-MzfkFrQyIfKEw7JzUc6td5SSicExmQ2r1qJngy48Cdek/s400/smoke_dope.jpg" />Zde je tedy rada pro kohokoliv, kdo dočetl až sem: <strong>snažte se uměle snižovat svá vlastní očekávání a (materiální) sny</strong>. Lidský mozek je totiž velmi dobrý v přizpůsobení se kontextu, a rychle si umí vybudovat pocit, že chtít nějakou věc je naprosto normální. Pokud uspokojíte jeden materiální sen, vytvoří se okamžitě nový a ambicióznější, zatímco uspokojený sen se stane <em>požadavkem</em>. </p>
<p>Začněte létat v business třídě, a za chvíli:</p>
<ol start="1"><li>si <em>nebudete umět představit</em>, že byste letěli v economy, </li><li>začnete pokukovat po první třídě.</li></ol><p>Začněte cestovat na all-inclusive dovolené do Egypta, a za chvíli:</p>
<ol start="1"><li>už nebudete chtít nikam jet jako baťůžkáři ("jsem na to moc starý!"),</li><li>začnete pokukovat po Dominikánské republice.</li></ol><p>To samé platí o dopravních prostředcích, o elektronice, o restauracích, o oblečení, o čemkoliv.</p>
<p><img border="0" style="float:right;margin-left:2em" height="158" width="180" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgM8u0K1EUlXXGJefs7DjQ192ACaOmiUJWcVsRrSFJkprMrz62-gxFUYtl8c624o2jmK48nrxoKgc6-VO2UoCfDm2pbOVH4seQv8s-6j-9O7lZ_OKfXfwZLvhplwYLC7EeVkFgLmLl5rW8/s400/iStock_000004703391XSmall.jpg" />Je stokrát lepší si luxus vědomě odepřít (i když to trochu bolí), a o to větší mít radost, když si jej <em>výjimečně</em> dopřejete, než utrácet spoustu peněz a energie ve snaze "dohonit" vlastní mamon.</p>
<p>Pokud vám toto dává smysl, myslím, že jste připraveni na článek "<strong>If money doesn't make you happy, then you probably aren't spending it right</strong>" [<a href="http://www.wjh.harvard.edu/~dtg/DUNN%20GILBERT%20&%20WILSON%20(2011).pdf">PDF</a>] z Journal of Consumer Psychology. Shrnuto v abstraktu takto:</p>
<blockquote>The relationship between money and happiness is surprisingly weak, which may stem in part from the way people spend it. Drawing on empirical research, we propose eight principles designed to help consumers get more happiness for their money. Specifically, we suggest that consumers should (1) buy more experiences and fewer material goods; (2) use their money to benefit others rather than themselves; (3) buy many small pleasures rather than fewer large ones; (4) eschew extended warranties and other forms of overpriced insurance; (5) delay consumption; (6) consider how peripheral features of their purchases may affect their day-to-day lives; (7) beware of comparison shopping; and (8) pay close attention to the happiness of others.</blockquote>Filiphttp://www.blogger.com/profile/04358880136697456547noreply@blogger.com9tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-13031321650999733962012-07-03T10:23:00.000+02:002012-07-03T11:15:11.535+02:00Česko-anglický a anglicko-český slovník pro Mac OS X<p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<img style="clear:right; float:right; margin-left:1em; margin-bottom:1em" border="0" height="150" width="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj0yK1B9aW3NtV3T31YvzJmsxvazaFCMedTHt6FOBuGSKYAw82mGZBJ4AhISRGJ7jZ4w9DxpnaM0YpoHlGsbwTwTHQFltHUQGnNk2UufjNxIXOOw4I8u96kvpzrULLuIz5moZM6oAoHrpM/s400/Dictionary-icns.png" /></div>
Mac OS X má velmi šikovnou aplikaci <strong>Dictionary</strong>, bohužel je ale těžké a zdlouhavé do ní dostat česko-anglický a anglicko-český slovník.</p>
<p><small>(Dictionary používá proprietární formát, do kterého sice lze konvertovat soubory typu StarDict, ale ty zase kvůli <a href="http://stardict.sourceforge.net/">klinické smrti StarDictu</a> skoro není možné najít. A když je najdete, zjistíte, že poslední verze konvertovacího nástroje <a href="http://code.google.com/p/mac-dictionary-kit/">DictUnifier</a> nefunguje, a musíte si nainstalovat tu předešlou. A to je teprve začátek.)</small></p>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVTNLXsykOGCwtCTJDUGTyad_QKXdjm1oEev9mLcfhBWd85vubLK2I4b_VGfWuJvtlU2N3B3UxocwDwKzuXGCVMeO8Fct-jMx7nlPmQ1lkP2-DLNhyphenhyphenChex5eohfJ48iqgVYdI0zMECMqk/s1600/Screen+Shot+2012-07-03+at+10.11.41+AM.png" imageanchor="1" style="margin-left:1em; margin-right:1em"><img border="0" height="315" width="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVTNLXsykOGCwtCTJDUGTyad_QKXdjm1oEev9mLcfhBWd85vubLK2I4b_VGfWuJvtlU2N3B3UxocwDwKzuXGCVMeO8Fct-jMx7nlPmQ1lkP2-DLNhyphenhyphenChex5eohfJ48iqgVYdI0zMECMqk/s400/Screen+Shot+2012-07-03+at+10.11.41+AM.png" /></a></div>
<p>Protože už jsem do Dictionary dostával slovník několikrát, a protože výsledný slovník vypadá bez úprav dost hrozně, a protože ve chvíli, kdy píšu tyto řádky, sedím v letadle a čeká mě ještě asi 10 hodin letu, rozhodl jsem se jednou pro vždy vytvořit již převedené a “uhlazené” Dictionary soubory a k nim jednoduchý návod k instalaci.</p>
<p><strong>Pokud chcete ve svém systémovém Mac OS X Dictionary česko-anglický a anglicko-český slovník:</strong></p>
<ol>
<li>Stáhněte si <code><a href="https://docs.google.com/open?id=0BzP0HrbVsp3KTTdJdWJGTlFQdEE">czech-english-dictionary.zip</a></code> (47MB) a rozbalte ho (stačí dvoukliknout).</li>
<li>Přejděte do složky <code>~/Library/Dictionaries</code> (například tak, že ve Finderu stisknete <abbr alt="Shift-Cmd-G" title="Shift-Cmd-G">⇧⌘G</abbr> a do políčka zkopírujete uvedenou adresu složky). Pokud složka neexistuje, vytvořte ji.</li>
<li>Přesuňte dva rozbalené <code>.dictionary</code> soubory do této složky.</li>
<li>Otevřete aplikaci Dictionary. (Pokud už otevřená je: zavřít, otevřít.)</li>
</ol>
<p>A je to! Slovníky by měly být nainstalovány jako “Czech-English” a “English-Czech”. Zkuste jednoduše hledat české nebo anglické slovo.</p>
<p><strong>Poznámka:</strong> Tento návod rozhodně funguje na Mac OS X 10.7 (Snow Leopard), na Mac OS X 10.6.8 (Leopard), a <em>pravděpodobně</em> funguje i na Mac OS X 10.8 (Lion) a cokoliv přijde po něm.</p>
<h4>Poděkování</h4>
<p>Samotný slovník není ani zdaleka moje práce. Za jeho sestavení vděčíme <a href="http://cihar.com/software/slovnik">Michalu Čihařovi</a> a za jeho obsah desítkám lidí z projektu <a href="http://slovnik.zcu.cz/">GNU/FDL Anglicko-Český slovník</a>. Jména autorů jednotlivých překladů jsou často uvedena v hranatých závorkách za přeloženým slovem.</p>
<p><small>Zdaleka nejčastějším jménem je Zdeněk Brož (skoro 200 tis. podepsaných překladů). Celý seznam pro zajímavost <a href="https://docs.google.com/spreadsheet/ccc?key=0AjP0HrbVsp3KdFRDZEtGWXNUa1JJWlNzSkJaa2lnMmc">přikládám</a>.</small></p>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhphmPsJBEoDrhnnFu35Fsqj443DHpiWG14XpXl6U0HGKApTrHH7EqL3Q7bT-4dlsPrgTxhBoHPmvHbVgEMrcSEDTokQt9ksBYlOh8t9So625ujdO4IAFWZQRLU-oQrjE93BVSM5hcnqO4/s1600/Screen+Shot+2012-07-03+at+10.19.58+AM.png" imageanchor="1" style="margin-left:1em; margin-right:1em"><img border="0" height="125" width="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhphmPsJBEoDrhnnFu35Fsqj443DHpiWG14XpXl6U0HGKApTrHH7EqL3Q7bT-4dlsPrgTxhBoHPmvHbVgEMrcSEDTokQt9ksBYlOh8t9So625ujdO4IAFWZQRLU-oQrjE93BVSM5hcnqO4/s400/Screen+Shot+2012-07-03+at+10.19.58+AM.png" /></a></div>
<br/>
<h4>Proč je vlastně dobré mít off-line slovník?</h4>
<p>V dnešní době on-line slovníků a Google Translate se může zdát off-line slovník zbytečný. Není! Off-line slovník má z principu rychlejší odezvu, je vždy po ruce, a v tandemu s výkladovým slovníkem a thesaurem (oba součástí Mac OS X) je to skvělý nástroj při psaní (i čtení) anglického textu.</p>
<h4>Můžu změnit vzhled překladů?</h4>
<p>Ano! Applovský formát <code>.dictionary</code> je ve skutečnosti Package, který obsahuje mimo jiné soubor <code>DefaultStyle.css</code>. Ten definuje CSS styl, kterým se překlady zobrazí. Právě nad tím jsem strávil velkou část času – samotné HTML je totiž dost prasácké, a nelze editovat. Musel jsem tedy oprášit CSS3 selektory type <code>a + b</code>, <code>::after</code> nebo <code>:not(:first-child)</code>. Editujte tedy pouze na vlastní nebezpečí a vězte, že Dictionary dynamicky <em>přidává</em> <code><span></code> tagy kdykoliv, kdy uživatel přejede myší nad slovem, které je někde definováno.</p>
<h4>Jak nejlépe využít systémového slovníku?</h4>
<p>Osobně se mi velmi osvědčil následující tandem: česko-anglický slovník, anglicko-český slovník, výkladový slovník (New Oxford American Dictionary, součástí Mac OS X) a thesaurus (Oxford American Writer’s Thesaurus, také součástí systému). Při hledání slova v češtině se zobrazí jen překlad. Při hledání slova v angličtině (resp. při kliku na slovo přeložené do angličtiny) vidíme nejen český ekvivalent, ale dostaneme také kontext (výklad) a alternativy (thesaurus). Skvěle se hodí, pokud slovo běžně neslýcháme, a nejsme si jistí, jestli překlad chápeme správně, a jestli se na daný význam opravdu hodí.</p>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhcf4OxtXmhKpKUC5w4xqObYyBBGw3k11byN04Sn8lxvYmHzKCDGMhZW2VX0W_qjW4e9bUT2DDqGnX3QmXn_62Cy-JweS2Dimso8FExZB2Lsk-RMhLs8vKdGesIXe-xzMrRhvWVPX_H_dU/s1600/Screen+Shot+2012-07-03+at+9.55.52+AM.png" imageanchor="1" style=""><img border="0" height="400" width="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhcf4OxtXmhKpKUC5w4xqObYyBBGw3k11byN04Sn8lxvYmHzKCDGMhZW2VX0W_qjW4e9bUT2DDqGnX3QmXn_62Cy-JweS2Dimso8FExZB2Lsk-RMhLs8vKdGesIXe-xzMrRhvWVPX_H_dU/s400/Screen+Shot+2012-07-03+at+9.55.52+AM.png" /></a>
<p>Doporučuji jít do nastavení (Dictionary > Preferences) a přetáhnout oba slovníky na první dvě pozice. Bez toho budou překlady až úplně dole, někde pod Wikipedií.</p>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqteTRX2HZrkllQlVX35NFZbVBfX5xJq-ds-dHZPqaoiugaMdwIhJ1gUMm9YCc8Xq8oEny8aTTlRX_ade1TtwSt928DvgtWixCzssLXxKSii3pitltSsVu9Gqz8hZ0v7GScUKudSKBeEk/s1600/Screen+Shot+2012-07-03+at+9.42.10+AM.png" imageanchor="1" style=""><img border="0" height="280" width="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqteTRX2HZrkllQlVX35NFZbVBfX5xJq-ds-dHZPqaoiugaMdwIhJ1gUMm9YCc8Xq8oEny8aTTlRX_ade1TtwSt928DvgtWixCzssLXxKSii3pitltSsVu9Gqz8hZ0v7GScUKudSKBeEk/s400/Screen+Shot+2012-07-03+at+9.42.10+AM.png" /></a>
<p>Názory a připomínky prosím do komentářů (tady nebo <a href="https://plus.google.com/111783114889748547827/posts/RmSkdwwJCNY">na G+</a>).</p>Filiphttp://www.blogger.com/profile/04358880136697456547noreply@blogger.com31tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-61420271276780487922011-11-02T15:11:00.000+01:002011-11-03T09:55:25.138+01:00Nehostinný vesmír README.TXT<p><em>Nehostinný vesmír</em> je minimalistický prototyp HTML5 3D hry. Zahrát si jej můžete <a href="http://angry-universe.googlecode.com/git/index.html" title="Nehostinný vesmír!">zde</a>. <strong>UPDATE</strong>: Ke hře si můžete pustit <a href="http://soundcloud.com/wehrwolf78/angry-universe">skladbu Angry Universe</a> od <a href="https://plus.google.com/u/0/102711968384832497478/posts">Ondřeje Václavíka</a>, která vznikla za tímto účelem.</p>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1FdPmDiuyzv0otdXeb1CAT22Pp-f-crXJWkRY3I_SoUs5kQJac_CAkFg-0wP6XMK0XJySGui4AIoB03ZJdlnhThDD9OivTZsfFTv-4ZZjlaAz0nhbQBAvjwelV2l_hsvRb8iAnVMzM8Q/s1600/nehostinny-vesmir-v0.1-screenshot.jpg" imageanchor="1" style=""><img border="0" height="235" width="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1FdPmDiuyzv0otdXeb1CAT22Pp-f-crXJWkRY3I_SoUs5kQJac_CAkFg-0wP6XMK0XJySGui4AIoB03ZJdlnhThDD9OivTZsfFTv-4ZZjlaAz0nhbQBAvjwelV2l_hsvRb8iAnVMzM8Q/s400/nehostinny-vesmir-v0.1-screenshot.jpg" /></a></div>
<p>Naprogramování <em>Nehostinného vesmíru</em> mělo jediný cíl: ukázat, že <strong>za 3 večery jde vytvořit prototyp HTML5 hry, který už je aspoň minimálně hratelný</strong>. Jak jsem psal <a href="http://google-cz.blogspot.com/2011/10/html5-hackathon-s-gugem-googlem-proc-ho.html" title="HTML5 Hackathon s GUGem a Googlem – a proč ho děláme - Google Blog ČR">na Google Blogu</a>:</p>
<blockquote>
<p>HTML5 je právě teď možná jediná platforma, na které lze vysloveně za jeden den vytvořit něco originálního, ale přitom potenciálně masově využívaného. […] Shodou okolností je HTML5 také platforma s obrovskou uživatelskou bází, která bude v nejbližších letech jenom růst.</p>
</blockquote>
<p>V současném stavu <em>Nehostinný vesmír</em> skoro nic neumí. Hráč se snaží kometou strefit planetu Zemi. Kometa se chová podle fyzikálních zákonů (setrvačnost, zrychlení, gravitace). Score se navyšuje za zajímavé průlety. Zcela chybí persistence, tím pádem i high scores apod. Grafika (jestli se tomu tak dá říkat) je škaredá a splácaná horkou jehlou. A tak dále.</p>
<img style="clear:right; float:right; margin-top: 1em; margin-left:1em; margin-bottom:1em" border="0" height="128" width="128" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjz1xsjH_uzMJzRZO7c3N-5j_7Nge-v3WDmvDzlNuqXOCLuyEwEuKbekK8sr9PadqF0VV61E_6ymBstOuYlZZQHwQxH7OaWumHCAhtuXzeW9feSwb9hwNFL3pf4Wk0EafxgqwIcuHgAk0I/s400/HTML5_Logo_128.png" /><p>Jako PC hra by <em>Nehostinný vesmír</em> byl <strong>naprosto zoufalý</strong>. Vtip je v tom, že jako HTML5 hru si jej můžete zahrát bez instalace, okamžitě, bez přihlašování, a s jakýmkoliv moderním prohlížečem (s podporou WebGL). Už z toho důvodu toho člověk takové aplikaci také hodně odpustí. To jsou v tuto chvíli dvě hlavní výhody HTML5: skoro nulová bariéra vstupu a nízká očekávání.</p>
<p>Jak <em>Nehostinný vesmír</em> vznikl:</p>
<ul>
<li>Nápad trochu vychází z jedné staré edukativní PC hry, kde jste mj. měli za úkol “řídit” raketoplán orbitující Zemi. Název si bohužel nevzpomenu.</li>
<li>Při programování WebGL jsem vyšel z <a href="http://mrdoob.github.com/three.js/examples/webgl_flycamera_earth.html" title="three.js webgl - fly camera - earth">tohoto Three.js dema</a> od Mr Dooba.</li>
<li>Nejvíce času mi zabralo:
<ul>
<li>dostat se do <strong><a href="http://mrdoob.github.com/three.js/" title="three.js examples">Three.js</a></strong> (tahle úžasná WebGL knihovna bohužel není úplně svědomitě dokumentovaná)
<ul>
<li>ale tohle se bude hodit … :)</li>
</ul></li>
<li>vzpomenout si na různá úskalí a specifika JavaScriptu
<ul>
<li>od <a href="http://www.tmzns.com/" title="TMZNS ← timezones for humans">TMZNS</a> jsem na JS nesáhl — a TMZNS jsem navíc dělal v <a href="http://code.google.com/closure/library/" title="Closure Library - Google Code">Closure</a></li>
</ul></li>
<li>odladit fyzikální model, aby byl přiměřeně hratelný a přiměřeně realistický
<ul>
<li>nejvíc mi dal zabrat jeden idiotský bug, který jsem si na sebe sám ušil</li>
</ul></li>
</ul></li>
<li>Programování mě hodně bavilo (až na ten bug, teda), což přičítám hlavně extrémně rychlé iteraci</li>
<li>Prototyp bych měl hotový o dost dřív, kdybych nebyl tak důsledný a nebral ohled na (možný) budoucí vývoj:
<ul>
<li>Snažil jsem se vyhnout prasárnám jako globální proměnné apod. všude, kde to šlo. </li>
<li>Přestože se hra v podstatě odehrává ve 2D (plochá sluneční soustava), kód by fungoval i v plném 3D
<ul>
<li>zkuste při hře dát do adresního řádku toto a stisknout Enter: <br> <code>javascript:g_game.match.level.reset();g_game.match.level.shoot();g_game.match.level.playerControlledBody.velocity.set(0,100,0);</code></li>
</ul></li>
<li>Není problém jakkoliv změnit sluneční soustavu
<ul>
<li>Orbitujících vesmírných těles může být kolik chcete, a můžou orbitovat kolem sebe navzájem (takže například zemský měsíc by klidně mohl mít svůj vlastní malý měsíc nebo by v prostřed soustavy mohly orbitovat dvě slunce kolem společného těžiště)</li>
<li>Přidat další planetu je záležitost <a href="http://web.cortland.edu/flteach/civ/DavidWeb/resources.htm" title="Planet Textures">nalezení textury</a> a přídání příslušného elementu do JSONu na začátku html souboru</li>
</ul></li>
<li>V kódu se počítá s levely, s více kometami (které se navzájem ovlivňují gravitačním polem), s různě rychle plynoucím časem</li>
<li>Krokový fyzikální model si dává pozor na příliš prudké změny. Pokud je těleso v silném gravitačním poli, na pozadí se až 16x zpomalí čas.</li>
<li>A tak dále..</li>
</ul></li>
</ul>
<p>Moc rád bych, kdyby tenhle můj experiment někoho povzbudil k tomu také si něco vytvořit v HTML5. V českém Googlu jsme nedávno spustili soutěž <a href="http://www.google.cz/events/mampadla/" title="Mám Padla">Mám padla</a>, která má podobný cíl: povzbudit lidi k napsání minimalistických HTML5 aplikací. (S tím, že uděláme “galerii” přihlášených aplikací, kterou mediálně podpoříme!) Znáte tu analogii o naskakování na ujíždějící vlak? Mám pocit, že v tuto chvíli HTML5 vlak ještě ani nevystartoval (ale už zazněla píšťalka průvodčího) .. :)</p>
<p>Kód <em>Nehostinného vesmíru</em> je k dispozici open-source <a href="http://code.google.com/p/angry-universe/">zde</a>. Nevylučuji, že se k němu už nevrátím. Budu proto moc rád, pokud kdokoliv z vás kód jakkoliv využije. Buď z toho udělá regulérní hru, nebo třeba pomůcku pro výuku fyziky.</p>
<p>PS: Jestlipak uhádnete, která populární hra mě inspirovala k pracovnímu názvu “Angry Universe”. :)</p>Filiphttp://www.blogger.com/profile/04358880136697456547noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-54750164126644888592011-10-06T22:33:00.000+02:002011-10-07T10:38:38.689+02:00Zájmové aktivity → zajímavější kariéra?<p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgagHGoMCDMq4XYf2SR7MHsRrWmq0EFiLZLuCy0q0NYx5cs8xQ7F4ShzbhaxdpZgH-_aNAUx_6gdCuyqlMedAoiTlSV6D1ywk8YWaY3-5ADr1EXMZUT3gzdQxgAy1QF-NrxYnhdPx2sKac/s1600/growth.jpg" imageanchor="1" style="clear:right; float:right; margin-left:1em; margin-bottom:1em"><img border="0" height="161" width="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgagHGoMCDMq4XYf2SR7MHsRrWmq0EFiLZLuCy0q0NYx5cs8xQ7F4ShzbhaxdpZgH-_aNAUx_6gdCuyqlMedAoiTlSV6D1ywk8YWaY3-5ADr1EXMZUT3gzdQxgAy1QF-NrxYnhdPx2sKac/s400/growth.jpg" /></a></div>
Uvědomil jsem si, že za všechny důležité postupy ve své kariéře (dá-li se to už tak nazvat) vděčím svým <em>zájmům</em>. Tedy ne tomu, co jsem kdy dělal “9-to-5” (anglosaské “od devíti od rána do pěti do večera”), ale tomu, co jsem dělal ve volném čase — po večerech a o víkendech. Přišlo mi to natolik zajímavé a úžasné zjištění, že jsem se o něj rozhodl podělit.</p>
<h2 id="pklad_1_zjem_o_potae">Příklad 1: Zájem o počítače</h2>
<p>Můj zájem o počítače začal s knížkou <em>Tak funguje počítač</em>.* Nedlouho po jejím přečtení jsem začal programovat v BASICu na čtverečkovaný papír. (Programy to byly jistě pěkné, ale neměl jsem je jak otestovat.) Pak naše ZŠ koupila počítač a já se přihlásil do nepovinného kroužku. Následně jsem dostal <a href="http://www.google.cz/search?q=commodore+64&hl=cs&pwst=1&qscrl=1&prmd=imvns&source=lnms&tbm=isch&ei=EweOTsiBM4T1sgbgsq0K&sa=X&oi=mode_link&ct=mode&cd=2&ved=0CB4Q_AUoAQ&biw=1259&bih=715" title="commodore 64 - Hledat Googlem">Commodore 64</a>. O několik let později jsem své rodiče donutil koupit neuvěřitelně drahé PC a v jeho přítomnosti strávil většinu volného času svého mládí.</p>
<p>Tenhle koníček mi otevřel dveře do možná nejdynamičtější oblasti dnešního pracovního trhu: informačních technologií. O žádném povinném předmětu, který jsem na ZŠ měl, se tohle říct nedá. (Což samozřejmě <em>neznamená</em>, že byly k ničemu!)</p>
<p><small>* Aspoň myslím, že se ta knížka takto jmenovala. Byla taková kreslená a hrdinové se v ní zmenšení procházeli po procesorech a vysvětlovali binární kód.</small></p>
<h2 id="pklad_2_japontina">Příklad 2: Japonština</h2>
<p>Ke konci gymnázia jsem se přihlásil do kurzů japonštiny. Všichni to brali jako úlet, mnozí se nahlas divili, proč se někdo v ČR učí zrovna japonsky. Sám jsem to nevěděl. Našel jsem tehdy plakátek na chodbě a připadlo mi to zajímavé.</p>
<p>O pár let později jsem právě díky znalosti japonštiny odcestoval na necelý rok do Ósaky. Už jenom samotná zmínka o tom, že jsem byl rok v Japonsku, mi od té doby otevřela mnoho dveří. A to ani nemluvím o všem, co jsem se pobytem v Japonsku naučil.</p>
<h2 id="pklad_3_visiblecz">Příklad 3: Visible.cz</h2>
<p>Tady pro stručnost trochu přeskakuji, ale ve své první pracovní pozici, ve firmě FAnn Retail, jsem se často setkával se samozvanými pseudo-experty na internetovou reklamu. Po večerech jsem začal vytvářet (Ruby on Rails) web, kam jsem umisťoval moudra o SEO a SEM. Později jsem tam rozjel i blog. Celý projekt jsem nazval <a href="http://reklama.visible.cz/cz/Internetova-reklama" title="Internetová reklama | visible.cz">visible.cz</a>.</p>
<p>Tahle volnočasová aktivita mi později vynesla možnost školit internetový marketing pro společnost Nicom — a nepřímo pak i pozici v Googlu. Svoji 9-to-5 práci ve FAnnu jsem odváděl myslím velmi dobře, ale na další stupínek v mém profesním životě mě vyneslo to, co jsem dělal po večerech.</p>
<h2 id="pklad_4_google">Příklad 4: Google</h2>
<p>V Googlu jsem nastoupil na pozici Account Strategist — technologicky a copywritersky jsem pomáhal top klientům s jejich AdWords reklamou. Byly to skvělé 2 roky, ale moje srdce čím dál víc bilo pro něco trochu víc IT/geeky. Po večerech jsem v průběhu těch dvou let dělal na několika málo interních projektech a na několika málo vlastních věcech — vše se točilo kolem programování.</p>
<p>Zhruba před rokem jsem přestoupil na svoji současnou pozici, která je mnohem víc o technologiích. Pochopitelně mi k tomu pomohl i nadprůměrný výkon v “9-to-5” aktivitách, ale moje <em>volnočasové</em> IT projektíky měly nejméně stejný podíl.</p>
<h2 id="nejde_jen_o_m">Nejde jen o mě</h2>
<p>Známý známého se zamiloval do leteckých simulátorů. Po práci doma létal mezi virtuální Ruzyní a Frankfurtem (a tak podobně). Koupil si drahou výbavu, profesionální joystick, atd. Dnes létá jako dopravní pilot v jedné aerolince, s opravdovými letadly a pasažéry a letuškami a Ruzyněmi a Frankfurty.</p>
<p><a href="http://michalkasparek.cz/" title="Michal Kašpárek | novinář">Michal Kašpárek</a> píše články pro FinMag, Peníze.cz, MF Dnes. Ve volném čase zaregistroval doménu <a href="http://www.zitbrno.cz/" title="Žít Brno — Úzká - Vlhká - Trnitá">ŽítBrno.cz</a> a začal na ní satiricko-recesistický projekt. Podle čeho dnes většina lidí Michala Kašpárka zná? Kvůli čemu se s ním dělají <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/135009-co-znamena-zit-brno-je-to-slogan-nebo-recese/" title="Co znamená Žít Brno? Je to slogan, nebo recese? — Regiony — ČT24 — Česká televize">rozhovory</a>? Kvůli ŽitBrno.</p>
<h2 id="ponauen">A nyní: ponaučení!</h2>
<p><strong>Nepovažujte své zájmy za zbytečné.</strong> Nebo dokonce za ztrátu času.</p>
<p>A naopak: nečekejte, že když budete excelentně odvádět svoji 9-to-5 práci, že vás to automaticky někam posune. Podle mých zkušeností dostanete maximálně přidáno, ale budete dělat jen víc toho, co děláte už teď.</p>
<p>Pokud by nebylo mých zájmů, a pokud bych se držel čistě jen “osnov”, osobně bych měl po VŠ problém se vůbec uplatnit na pracovním trhu. Česká republika nepotřebuje zase tolik žurnalistů s přehledem o mezinárodní politice a IT. :)</p>
<h2 id="pr_dleitch_poznmek">Pár důležitých poznámek</h2>
<p>Strašně nerad bych, aby článek vyzněl jako potvrzení takového toho “vaše kariéra je pouze ve vašich rukou”. To jsou kecy. Potřebujete <em>hodně</em> štěstí a podpory.</p>
<ul>
<li>Ne všechny zájmy jsou stejně užitečné.
<ul>
<li>Pokud bych se na ZŠ místo do počítačů zamiloval do <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Akordeon" title="Akordeon - Wikipedie">akordeonu</a> (na který jsem hrál), měl bych se dnes asi o dost hůř. I kdybych byl třeba nejlepší akordeonista v republice, můj plat by stěží dosahoval celostátního průměru. Měl jsem tehdy obrovské štěstí, že mě zaujaly zrovna počítače.</li>
</ul></li>
<li>Kdybych nebyl na gymplu takový chcípák, pravděpodobně bych dal před PC přednost lítání po venku a za holkami. I tady jsem měl (svým způsobem) štěstí.</li>
<li>Ne každý má na koníčky peníze. Ne každý má rodiče, které mu zájmovou aktivitu zasponzorují. A v neposlední řadě roli hraje i stát.
<ul>
<li>Kdyby známý známého (pilot) nemohl investovat do profesionálního simulátoru a vybavení, nikdy by neopustil své 9-to-5 zaměstnání. </li>
<li>Kdyby mí rodičové neinvestovali velké peníze do rodinného (v reálu spíš mého) počítače, daleko bych to v tom IT nedotáhl.</li>
<li>Kdyby nebylo peněz daňových poplatníků za počítač na škole, programování na papír by mě asi brzy začalo nudit. Kdyby stát nedodal internet do mého gymplu, ještě dlouho bych si na World Wide Web nesáhl. Atd.</li>
</ul></li>
<li>A v neposlední řadě: ne každý má volný čas.
<ul>
<li>Ok, neberu v potaz lidi, kteří nemají volný čas, protože jej vyplňují koukáním na televizi. To je jejich problém.</li>
<li>Na druhou stranu <em>beru</em> v potaz lidi, kteří mají například natolik fyzicky vyčerpávající zaměstnání, že po návratu domů fakt nemají na nic než koukání na bednu. </li>
<li>A samozřejmě existuje milión dalších, velmi legitimních důvodů, proč člověk nemá čas na své zájmy. Děti, nemoc v rodině, dvojitý úvazek, … atd. atp.</li>
</ul></li>
</ul>
<p>Ale jinak: máte zájmy? Držte se jich.</p>
Filiphttp://www.blogger.com/profile/04358880136697456547noreply@blogger.com11tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-55784039367901961882011-10-02T20:09:00.000+02:002011-10-02T20:09:31.225+02:00Povídka – kam s ní?<p>Napsal jsem povídku a <a href="http://filiph.net/text/loutkari/">uveřejnil jsem ji přímo jako HTML stránku</a>. Pak mi došlo, že jsem něco podobného už dlouho neudělal. Teď nemyslím psaní povídky (byť to jsem taky dlouho neudělal), ale uveřejnění nějakého textu přímo jako HTML stránku.</p>
<p>Došlo mi, že to možná znamená “návrat ke kořenům”. </p>
<p>Mohl jsem uveřejnit povídku jako blogpost, nebo klidně jako G+ post (maximální velikost G+ postu je něco kolem 100KB…). Mohl jsem si taky založit účet na serverech typu “<a href="http://www.poeta.cz">poeta.cz</a>”. Bylo by to asi rychlejší. Ale chtěl jsem mít co největší kontrolu nad prezentací. Chtěl jsem, aby se povídka i na internetu četla jako <em>kniha</em>, ne jako blogpost. Bez distrakcí. Pro všechny stejně. Bez nutnosti zapínat Safari Reader nebo stránku filtrovat přes <a href="http://www.instapaper.com/" title="Instapaper: Save interesting web pages for reading later">Instapaper</a>. Bezproblémově i na telefonu nebo tabletu. Chtěl jsem, aby byl text vysázen v určitém typu písma, s určitou výškou řádků, odsazením apod.</p>
<p>A to mi prostě žádná platforma, kterou znám, nenabídla. Přitom nebylo vůbec těžké tu stránku během hodinky napsat. Zdá se mi, že s postupující standardizací CSS a HTML to je čím dál lehčí. Největší problém jsem měl s “optimalizací” pro mobily, ale to nakonec vyřešily <a href="http://stackoverflow.com/questions/548892/tips-for-optimizing-a-website-for-androids-browser" title="html - Tips for optimizing a website for Android's browser? - Stack Overflow">dva řádky</a>:</p>
<pre><code><meta name="HandheldFriendly" content="true"/>
<meta name="viewport" content="width=device-width, height=device-height, user-scalable=no"/></code></pre>
<p>Samozřejmě netuším, jestli se k téhle metodě ještě někdy vrátím. Možná je to slepá ulička. Ale jak nad tím teď přemýšlím, říkám si, jestli by web neuvítal publishing platformu pro delší texty, s minimem distrakcí a s maximem kontroly nad typografií. Ne tumblr, ne posterous. To jsou pořád blogy. Něco mnohem “literárnějšího”.</p>
Filiphttp://www.blogger.com/profile/04358880136697456547noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-76384134303943574772011-07-28T12:16:00.012+02:002011-07-28T15:02:31.585+02:00Vyplatí se loterie?<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg-6feoYqoz5XDqqpXjOkTc2Z6QrrE4nq1ZAsFPtUFpp4PD7HszGYgADxRf4ISKipwzxjotDCJRyQaOhEvZJHjmVAw3A2BsUKEwf82jCokD09T-ZV8hwfC3zXDiNhmkxte4XVH6fY8_CEg/s1600/money.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="168" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg-6feoYqoz5XDqqpXjOkTc2Z6QrrE4nq1ZAsFPtUFpp4PD7HszGYgADxRf4ISKipwzxjotDCJRyQaOhEvZJHjmVAw3A2BsUKEwf82jCokD09T-ZV8hwfC3zXDiNhmkxte4XVH6fY8_CEg/s400/money.jpg" width="200" /></a></div>Občas mám problémy vysvětlit někomu, jaká nebetyčná blbost je sázení v loterii. Lidé stejně nakonec řeknou něco ve smyslu "ale co kdyby to náhodou vyšlo!" Co na to má po několika minutách vysvětlování člověk říct?<br />
<br />
"Loterie je daň za blbost", říkají někteří. Nesouhlasím. Chápu, že matematika není pro každého, a některé věci prostě nejsou intuitivní. Dal jsem si proto takové duševní cvičení: jak hloupost loterie vysvětlit co nejjednodušeji a nejvíce pochopitelně. Tady je výsledek:<br />
<br />
<blockquote style="font-size: 120%; margin-left: 1em;">Jana a Honza se oba chtějí dobrat sumy 20 miliónů Kč (tedy jackpotu Šťastných 10). Jana šetří každý den 10 Kč. Honza si každý den kupuje loterijní lístek Šťastných 10, také za 10 Kč.<br />
<br />
Pro našetření této částky bude Jana potřebovat 2 milióny vkladů, tedy 5479 let.<br />
<br />
Nicméně: Ve chvíli, kdy má Jana našetřeno (tedy má 20 melounů v kapse), Honza s <em>velkou</em> pravděpodobností (79.9%) ještě nic nevyhrál. Skóre 20 miliónů ku nule.<br />
<br />
Aby měl Honza alespoň 50:50 šanci, že vyhraje, potřeboval by sázet 6,177,782krát, tj. až do roku 18,936 n.l. To znamená, že sázení Šťastných deset je trochu jako čekání 17 tisíc let a pak hod mincí. :)<br />
<br />
Kdyby chtěl mít Honza skoro jistotu (99% — protože úplnou jistotu nebude mít nikdy), nezbývá mu než <strong>sázet 112 <em>tisíc</em> let</strong>.</blockquote><br />
Pro představu, stejný počet let uplnynul <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_the_Earth#2_Ma:_Human_evolution">od doby neandrtálců po dnes</a>. Za 100 tisíc let bude <a href="http://www.nrc-cnrc.gc.ca/eng/education/astronomy/tapping/2005/2005-08-31.html" title="The Unfixed Stars - National Research Council Canada">mnoho dnešních souhvězdí k nepoznání</a> kvůli pohybu hvězd v Galaxii.<br />
<br />
Poznámky pro pozorné:<br />
<ol><li>Jana by měla 20 miliónů samozřejmě mnohem dřív — díky úrokům.</li>
<li>Do úlohy na druhou stranu vůbec nepočítám fakt, že Honza může vyhrát i něco menšího než jackpot.</li>
<li>I tak by byl ale výsledek stále o mnoho příznivější pro Janu.</li>
</ol><br />
Příklad jsem napsal co nejprimitivněji v Pythonu, abych měl možnost měnit parametry a případné zájemce provést celou logikou. Pravděpodobnost výhry ve hře Šťastných 10 jsem vzal z bakalářské práce Ondřeje Staňka "<a href="http://is.muni.cz/th/78265/prif_b/">Loterie</a>". Samozřejmě uvítám jakékoliv opravy či připomínky.<br />
<br />
<code></code><br />
<pre><code>#!/usr/bin/env python
# encoding: utf-8
import datetime
import math
jackpot = 20000000
cena_listku = 10
pravdepodobnost_vyhry = 1.122e-07 # viz http://is.muni.cz/th/78265/prif_b/Loterie.pdf, str. 14
print(u"Jana a Honza se oba chtějí dobrat sumy {jackpot:n} Kč (tedy jackpotu Šťastných 10). Jana šetří každý den {suma} Kč. Honza si každý den kupuje loterijní lístek Šťastných 10, také za {suma} Kč.\n".format(jackpot=jackpot, suma=cena_listku))
pocet_nutnych_vkladu = jackpot / cena_listku
pocet_let_jana = pocet_nutnych_vkladu / 365.0
rok_jana = int(datetime.datetime.now().year + pocet_let_jana)
print(u"Pro našetření této částky bude Jana potřebovat {pocet:d} vkladů, tedy {pocet_let:n} let.\n".format(pocet = pocet_nutnych_vkladu, pocet_let = pocet_let_jana))
pravdepodobnost_prohry = 1 - pravdepodobnost_vyhry
pocet_sazek = pocet_nutnych_vkladu
kumulativni_pravdepodobnost_prohry = pravdepodobnost_prohry ** pocet_sazek
kumulativni_pravdepodobnost_vyhry = 1 - kumulativni_pravdepodobnost_prohry
print(u"Nicméně: Ve chvíli, kdy má Jana našetřeno (tedy v roce {rok} n.l.), Honza s pravděpodobností {p:.1%} ještě stále nevyhrál!\n".format(rok=rok_jana, p=kumulativni_pravdepodobnost_prohry))
fifty_pravdepodobnost = 0.5
pocet_nutnych_sazek_fifty = math.log(fifty_pravdepodobnost, pravdepodobnost_prohry)
pocet_let_honza_fifty = pocet_nutnych_sazek_fifty / 365.0
rok_honza_fifty = int(datetime.datetime.now().year + pocet_let_honza_fifty)
urcite_pravdepodobnost = 0.01
pocet_nutnych_sazek_urcite = math.log(urcite_pravdepodobnost, pravdepodobnost_prohry)
pocet_let_honza_urcite = pocet_nutnych_sazek_urcite / 365.0
rok_honza_urcite = int(datetime.datetime.now().year + pocet_let_honza_urcite)
print(u"Aby měl Honza alespoň 50:50 šanci, že vyhraje, potřeboval by sázet {pocetf:d}krát, tj. až do roku {rokf} n.l. Kdyby chtěl mít skoro jistotu (tj. 99%, úplnou jistotu nebude mít nikdy), nezbývá mu než sázet {let} let.\n".format(pocetf=int(pocet_nutnych_sazek_fifty), rokf=rok_honza_fifty, let=int(pocet_let_honza_urcite)))
</code></pre><br />
Ještě krátká varianta jako "matematický příklad":<br />
<br />
<blockquote style="font-size: 120%; margin-left: 1em;">Člověk sází 10 Kč denně na Šťastných 10. Jak dlouho musí sázet, aby měl šanci 50:50 (hod mincí), že vyhraje jackpot? Odpověď: 17 tisíc let.</blockquote><br />
<br />
</div>Filiphttp://www.blogger.com/profile/04358880136697456547noreply@blogger.com9tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-21986369690194698912011-07-23T14:55:00.006+02:002011-07-23T15:46:46.698+02:00Sociální média ≠ hustopřísná revoluce<br />
<img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhagGrczWCRqQZsK18x76tPNgjbTTal7UoZ2Ot2IufQj6bcfmk2ps_9K1I2z1CxlbkTXxM2C8q4yJLvldMZNueof59yhOFky59MhEySMsA0QL8rhfgXAn-PNq85XU7raYmGaWPXQlB8Vdk/s400/illustration.gif" style="border: none; float: right; margin: 0 0 2em 2em;" width="200" />Aby bylo jasno: Ano, sociální média rozhodně mění vztah "velkých" (např. firmy) a "malých" (jednotlivci). Už jenom proto, že hodně lidí dnes může velmi lehce a zadarmo publikovat svůj názor tak, aby byl dostupný všem. Mediální pole se trochu srovnalo a zdemokratizovalo. Souhlas. A je to tak dobře a je to přirozený vývoj (který začal někdy s vynálezem knihtisku).<br />
<br />
Někteří lidé ale dle mého názoru trochu ztrácí perspektivu a považují sociální média za naprostou bombič hustokrutou revoluci, která mění úplně všechno od základů. Narážím na rétoriku, jakou najdete v infotainment videích, jako je <a href="http://www.youtube.com/watch?v=NB_P-_NUdLw" title="Social Media Revolution 2010 - YouTube">toto</a>:<br />
<br />
<iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="326" src="http://www.youtube.com/embed/NB_P-_NUdLw" width="520"></iframe><br />
<br />
Určitě jste už viděli několik podobných, nebo to samé slyšeli na konferenci nebo na obchodní schůzce. Co se mi na tom nelíbí? Vždyť ta čísla hovoří jasně! Jo, ale autoři úplně splošťují vliv sociálních médií. To v lepším případě. V horším případě ho cíleně nafukují.<br />
<br />
Abych byl konkrétnější, zvolím si jednu obzvlášť oblíbenou ideu. Týká se komunikace mezi firmou a zákazníkem. Zní asi takto: firmy <em>konečně</em> komunikují se spotřebitelem. Poprvé v historii od něj dostávají zpětnou vazbu. Sociální média jsou jejich šancí vyslyšet ty "tam venku". <strong>Komunikace many-to-many dnes střídá staré a zkomírající one-to-many.</strong><br />
<br />
Vážně? Jsem si celkem jistý, že firmy (aspoň ty úspěšné) vždy naslouchaly zákazníkům. <br />
<ul><li><strong>Spotřebitelské výzkumy.</strong> Jakkoliv to slovní spojení nezní moc sexy, dobře udělané výzkumy jsou pořád ještě mnohem validnější zpětná vazba než tweety nebo statusy.<br />
<ul><li>Dobře udělaný kvantitativní výzkum ukazuje <em>reprezentativní</em> rozložení názorů v cílové skupině. Názory na sociálních sítích reprezentativní nebývají. Zkreslení vychází nejen z omezené skupiny lidí, kteří jsou na dané sociální síti, ale ještě menší skupiny těch, kteří jsou ochotní bavit se o značkách, a ještě menší skupiny témat, které dotyční chtějí na sociální síti řešit. Jak často vidíte někoho na sociální síť napsat: "Dnes jsem si nekoupil Snickers, protože jsem tlustý" nebo "Pohádal jsem se s přítelkyní po telefonu, ale přenos zvuku byl skvělý. Bravo Vodafone!"?</li>
<li>Dobře udělaný kvalitativní výzkum jde více do hloubky než feedback ze sociálních médií. Nikdo nemůže čekat, že z jednoho či dvou tweetů vytáhne víc informací než z hodinového interview. Jak říkal Henry Ford: "Kdybych se zeptal lidí, co chtějí, řekli by mi 'rychlejšího koně'." Kdyby se ale zeptal pořádně (a já jsem si jistý, že to udělal), rozhodně by se dozvěděl víc. Jak <a href="http://blog.cauvin.org/2010/07/henry-fords-faster-horse-quote.html" title="Cauvin: Henry Ford's Faster Horse Quote">píše Roger L. Cauvin</a>: "[Consumers] are not experts on the features or solutions; they are experts on their experiences and challenges.".</li>
</ul></li>
<li><strong>Prodej, tržby, tržní podíl, apod.</strong> Vzhledem k tomu, že na těchto číslech závisí budoucnost každé firmy, každý si je hlídá velmi pozorně.<br />
<ul><li>Tady postačí příklad: nikdy jsem nikam veřejně nenapsal, že mám rád <a href="http://www.google.cz/search?q=orion+margot&hl=cs&qscrl=1&prmd=ivns&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=yrYqTpnGN8zMswaXlO2RDA&ved=0CDUQsAQ&biw=1199&bih=715" title="orion margot - Hledat Googlem">Margotku</a>. Až do teď nebylo proč. Svoji náklonnost k téhle cihle plné kalorií ale dávám najevo tím, že si ji prostě jednou za čas koupím. Asi nemusím rozvádět, že takový způsob komunikace se zřejmě Orionu dost zamlouvá (zvlášť pokud to nedělám jenom já).</li>
</ul></li>
<li><strong>Zákaznická podpora.</strong> Ze všech těch revolučních řečí o sociálních médiích může člověk dostat pocit, že jediný způsob, jak se firma dozví o tom, že je něco špatně, je z Twitteru. Ve skutečnosti mnohem víc reálných problémů reálných zákazníků lze nalézt v soukolích zákaznické podpory <ins>(viz <a href="http://www.emarketer.com/Article.aspx?R=1008495">tenhle článek od eMarketeru</a>)</ins>. Ne každý chce například své technické problémy řešit veřejně. <br />
<ul><li>Problém nastává, když zákazník žádnou zákaznickou podporu nedostane, a postěžuje si na to na sociální síti. Pak musí firma problémy jednoho člověka řešit na očích všech ostatních. (A v tomto <em>jsou</em> sociální média hustopřísně revoluční!) </li>
</ul></li>
</ul><br />
Ještě než kliknu na tlačítko "Publikovat", rád bych zopakoval, že sociální média <em>považuji</em> za zásadní. Věřím například tomu, že umožnily <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Arab_Spring" title="Arab Spring - Wikipedia">Arabské jaro</a> a že si ještě přičtou spoustu skalpů z řad nedemokratických hlav států. Vím také, že mění každodenní život nás všech, a že přetváří komunikaci mezi zákazníky a značkou.<br />
<br />
Ale není to <em>taková</em> revoluce, že bychom měli briskně zapomenout na všechno ostatní.Filiphttp://www.blogger.com/profile/04358880136697456547noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-31731620564609328052011-06-03T19:43:00.001+02:002011-06-03T19:56:36.853+02:00Jak jsem naprogramoval TMZNS<img border="0" style="float:right;margin:0 0 1em 1em" height="128" width="128" src="http://4.bp.blogspot.com/-4SsoY4H3kdE/TekcJVlXyXI/AAAAAAAAAP4/nC1GQW4c6xU/s400/tztime%2Bicon%2B128.png" /><p>Často přepočítávám časy v různých časových zónách. Někdy je to kvůli plánování dálkových konferencí, telefonátů, apod. — v tom pomáhá Google Calendar, který vše přepočítává automaticky. Častěji jde ale o mnohem primitivnější záležitosti: </p>
<ul>
<li>Když mí kolegové v New Yorku něco vypustí v 9 ráno, kolik bude u nás?</li>
<li>Má teď cenu volat (nebo spěchat s emailem) do Indie? Do Japonska?</li>
<li>Když bude živý přenos z konference v Austrálii, kolik budou mít tou dobou v San Franciscu? A u nás?</li>
</ul>
<p>Tady je Google Calendar krátký — nebo lépe řečeno “dlouhý”, protože byť v něm takové věci můžu zjistit, je to poměrně na dlouho. Jaké jsou další možnosti? Když hledáte v Googlu třeba <a href="http://www.google.com/search?sourceid=chrome&ie=UTF-8&q=time+in+tokyo&qscrl=1" title="Google">time in tokyo</a>, distanete odpověď, ale pouze o aktuálním času. Nejblíž k tomu, co potřebuji, je <a href="http://timeanddate.com/">timeanddate.com</a>, ale tam mě neskutečně nasírá <a href="http://www.timeanddate.com/worldclock/converter.html" title="The World Clock – Time Zone Converter">jejich uživatelské rozhraní</a>. Za drop-down menu s tři sta šedesáti šesti (!!!) položkami bych střílel. (Později jsem našel ještě mnohem použitelnější <a href="http://www.worldtimebuddy.com/?lid=3067696,2147714,1850147&h=3067696&auto">WorldtimeBuddy</a> a <a href="http://easyclock.appspot.com/" title="EasyClock">EasyClock</a>, ale i tady bych se dostával k požadované informaci zbytečně složitě a úplně nestandardním rozhraním.)</p>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-80N9PkvYB1g/Tekb5BC5ZiI/AAAAAAAAAPw/kCXpEL3JOCs/s1600/Screen%2Bshot%2B2011-06-03%2Bat%2B4.38.56%2BPM.png" imageanchor="1" style=""><img border="0" height="109" width="400" src="http://1.bp.blogspot.com/-80N9PkvYB1g/Tekb5BC5ZiI/AAAAAAAAAPw/kCXpEL3JOCs/s400/Screen%2Bshot%2B2011-06-03%2Bat%2B4.38.56%2BPM.png" /></a></div>
<p>Osobně věřím, že pro textový vstup je pořád ještě nejlepší volbou — světe div se — klávesnice. Ideálně s auto-complete. Chtěl jsem rozhraní, kde bych mohl zadat: “9” → tab → “h” → enter → tab tab → “new y” → enter — a měl bych hotovo. 10 vteřin max. Místo toho jsem dostával samé klik → scroll scroll scroll scroll → klik → klik → scroll scroll → klik … a teď zadáme čas … klik → klik … oops, vedle … klik … → klik. Hotovo uff! Teď už jen kliknout na Convert time a počkat až se načte stránka. Co když chci změnit zadání? No přece zmáčknout link “Make changes to the current search” a klikat a klikat… Co když nedej bože potřebuji upravit <em>druhý</em> čas a zjistit, jak se to projeví na prvním? Vše znova. </p>
<p>Uznávám, že můj přístup je možná trochu specifický. Spousta lidí raději kliká. Ale napadlo mě, že by snad nebylo tak těžké něco takového naprogramovat a uveřejnit to na internetu. Krom toho jsem měl zrovna absťák z programování a hořel jsem touhou vyzkoušet <a href="http://code.google.com/p/traceur-compiler/" title="traceur-compiler">Traceur</a>. A taky <a href="https://chrome.google.com/webstore">Chrome Web Store</a>.</p>
<p>A tak po večerech vznikl <a href="http://www.tmzns.com/" title="TMZNS ← timezones for humans">TMZNS</a>. Začal jsem cestou na Google IO (7. květen) a první verzi “<a href="http://twitter.com/filiphracek/statuses/75828180476370944">uveřejnil</a>” 1. června. </p>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://3.bp.blogspot.com/-vkNxtWuRvVk/TekcdQh2-YI/AAAAAAAAAQA/S7pA1KuIhT4/s1600/Screen%2Bshot%2B2011-06-03%2Bat%2B7.24.39%2BPM.png" imageanchor="1" style=""><img border="0" height="181" width="400" src="http://3.bp.blogspot.com/-vkNxtWuRvVk/TekcdQh2-YI/AAAAAAAAAQA/S7pA1KuIhT4/s400/Screen%2Bshot%2B2011-06-03%2Bat%2B7.24.39%2BPM.png" /></a></div>
<p>Bylo to (samozřejmě!) víc práce, než jsem čekal. (Klasický příklad uvažování typu “tohle by přece mělo být jednoduché!”) V časových zónách je nicméně bordel: rozhodně nejsou jen po hodinách, nejsou rozloženy lineárně, ani po státech, každý si přehazuje letní čas, kdy chce, někteří víc než dvakrát ročně, atd. atp. Více info <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Time_zone" title="Time zone - Wikipedia, the free encyclopedia">na Wikipedii</a>.</p>
<p>Tvorba web aplikace mi trvala déle mj. proto, že jsem si toho chtěl co nejvíc vyzkoušet. Slibný Traceur jsem po chvíli vzdal, ještě v něm totiž není implementována žádná UI knihovna. Programování v Pythonu na AppEnginu jsem začal, ale velmi brzy jsem se vydal cestou “vše u klienta” — tedy JavaScript. <a href="http://code.google.com/appengine/" title="Google App Engine - Google Code">AppEngine</a> využívám, ale funguje jako bezplatný, velmi rychlý a nezničitelný webhosting (s tím, že je tam prostor na nějaké jednoduché API nebo aspoň statické URL typu <code>tmzns.com/london/newyork</code> do budoucna).</p>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-MK0TrYtmXUA/TekcjTe1wBI/AAAAAAAAAQI/fseclVYIISY/s1600/Screen%2Bshot%2B2011-06-03%2Bat%2B7.25.37%2BPM.png" imageanchor="1" style=""><img border="0" height="308" width="343" src="http://2.bp.blogspot.com/-MK0TrYtmXUA/TekcjTe1wBI/AAAAAAAAAQI/fseclVYIISY/s400/Screen%2Bshot%2B2011-06-03%2Bat%2B7.25.37%2BPM.png" /></a></div>
<p>Následoval výběr JavaScriptové knihovny. Nejprve jsem automaticky sáhnul po <a href="http://jquery.com/" title="jQuery: The Write Less, Do More, JavaScript Library">jQuery</a>, ale pak jsem se zamiloval do <a href="http://code.google.com/closure/library/" title="Closure Library - Google Code">Closure Library</a>. O výhodách i úskalích Closure a kompilovaného JavaScriptu se chci rozepsat na <a href="http://google-cz.blogspot.com/" title="Google Blog ČR">českém Google Blogu</a>, takže si tady nechci vystřílet střelivo.</p>
<p>Po tom, co stránka začala jakž takž fungovat, jsem nasadil stylovací nástroj <a href="http://macrabbit.com/cssedit/" title="MacRabbit - CSSEdit - Web 2.0 in Style">CSSEdit</a>. Podle mě nejlepší způsob, jak “malovat” stránku v CSS. (CSSEdit jsem použil i při designu tohoto blogu.)</p>
<p>Protože je TMZNS open source projekt (zdrojáky <a href="http://code.google.com/p/tmzns/">tady</a>), seznámil jsem se také blíže s <a href="http://code.google.com/hosting/" title="Google Project Hosting">Google Project Hosting</a> a s <a href="http://mercurial.selenic.com/" title="Mercurial SCM">Mercurialem</a> (rozhodně doporučuji nad SVN, alespoň pro projekt tohoto typu).</p>
<p>TMZNS je web aplikace (která navíc využívá CSS3 a nejlépe vypadá v moderních prohlížečích), dávalo proto velký smysl ji dát na Chrome Web Store jako “aplikaci”. S nástrojem <a href="http://appmator.appspot.com/" title="Appmator">AppMator</a> od kolegy Paula Kinlana to byla záležitost pár minut — i když to znamená, že v tuto chvíli “aplikace” není nic jiného, než bookmark k <a href="http://www.tmzns.com" title="TMZNS ← timezones for humans">www.tmzns.com</a>. Aplikace i s daty má totiž přes 7MB — a takové monstrum s tak jednoduchou funkcionalitou se fakt zdráhám někomu nahrávat na harddisk. Třeba se jednou dostanu k tomu tu velikost radikálně sesekat (“mělo by to být jednoduché”).</p>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-64D8aOENx3Q/Tekc0sdOl1I/AAAAAAAAAQQ/R9inIC35dak/s1600/Screen%2Bshot%2B2011-06-03%2Bat%2B7.41.02%2BPM.png" imageanchor="1" style=""><img border="0" height="224" width="400" src="http://4.bp.blogspot.com/-64D8aOENx3Q/Tekc0sdOl1I/AAAAAAAAAQQ/R9inIC35dak/s400/Screen%2Bshot%2B2011-06-03%2Bat%2B7.41.02%2BPM.png" /></a></div>
<p>Aplikace mi už zdárně slouží a zdá se, že se líbí i ostatním. Na Project Hostingu už jsem (doufám zdárně) uzavřel svůj první, byť kosmetický <a href="http://code.google.com/p/tmzns/issues/detail?id=1&can=1">issue</a>. (Mimochodem, je neuvěřitelné, jak rozdílné je zobrazování barev na různých monitorech — původní “subtle” zvýraznění na některých monitorech <em>vůbec</em> nebylo vidět.).</p>
<p>Mám radost z vlastní tvorby i z naučených technologií. Takové projektíky si budu dávat častěji.</p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-45771190034343266842011-05-08T19:01:00.000+02:002011-05-08T19:01:11.486+02:00Kterak Filip přes velkou louži přeletěl a velká nebezpečenství v San Franciscu postoupil (část 1.)<p>Toto píši z hotelového pokoje v San Franciscu, v neděli 8. května ráno pacifického času. Je to jeden z těch článků, které slouží spíš jako externí paměť autora-zapomětlivce než jako cokoliv jiného.</p>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-QNXBImDwQP4/TcbFyZfv4WI/AAAAAAAAAOc/Ye78kAtiKic/s1600/IMG_20110506_224323.jpg" imageanchor="1" style=""><img border="0" height="300" width="400" src="http://1.bp.blogspot.com/-QNXBImDwQP4/TcbFyZfv4WI/AAAAAAAAAOc/Ye78kAtiKic/s400/IMG_20110506_224323.jpg" /></a></div>
<p>Z Paříže do San Francisca je to kolem 9000 km a asi 12 hodin letu, ale protože letíte se sluncem, hodinky se vám posunou jen asi o 2 hodiny. Minulý let s takovou vzdáleností (LA-Praha) měl na můj organismus <em>dost</em> drastické následky, tak jsem se tentokrát chtěl pojistit. V návodech proti <a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1smov%C3%A1_nemoc" title="Pásmová nemoc - Wikipedie">jetlag</a>u vždy píší, že si člověk hned po vzletu má nařídit čas destinace a od té chvíle se chovat, jako by byl tam. V mém případě: v 7 ráno v Praze si nařídit 10 hodin večer, po přesednutí v Paříži zalehnout a spát. Ale jak se prý říká mezi boxery: <em>“Každý má plán, dokud nedostane první ránu přes držku”</em>. V mém případě: prostě nešlo usnout, a to jsem měl takový ten nafukovací polštář kolem krku a clonu na oči. </p>
<p>Další obrana proti jetlagu: vypít v letadle ~1 litr vody na hodinu letu. Fakt, že hodně chodíte na záchod se zároveň postará o to, že vám nezdřevění celé tělo. Koupil jsem si tedy 1.5l vody na letišti a plánoval jsem si často říkat o čaj apod. Realita: seděl jsem v prostřední řadě mezi dvěma pány, z nichž ten bližší vypadal, že jestli ho budu moc otravovat, vyhodí celé letadlo do povětří (seděl celou dobu <em>v dlouhém černém plášti</em>), a druhý sice neseděl v dlouhém černém plášti, ale také se na mě netvářil moc nadšeně. Jo, a oba skoro celý let spokojeně spali. Strašně nerad někomu působím nepohodlí, takže jsem vypil akorát těch 1.5 litru a dvakrát za let jsem si odskočil, pokaždé přes jiného pána. :)</p>
<p>Po příletu do San Francisca se zjistilo, že moje check-in zavazadlo zůstalo v Praze (problém s pojízdným pásem, který se nějakým záhadným způsobem dotkl pouze mého zavazadla). Přiletí až dnes (v neděli) odpoledne. To znamená, že mám s sebou jen příruční batoh. Žádné náhradní oblečení, a to jdu dnes odpoledne na BarCamp a na večeři s lidmi z <a href="http://www.gtugs.org/" title="Google Technology User Groups: About">GTUG</a>ů. Naštěstí se mnou letěl <a href="https://profiles.google.com/u/0/kasikp/about">Pavel Kasík</a>, který se zmínil o tom, že aerolinky musí poskytnout peníze na oblečení v případě, kdy člověk někam dolítne a nemá co na sebe. Forwardnul jsem tu informaci paní za přepážkou. (Abych byl fér, paní z Air France byla příjemná a pravděpodobně by se k tématu dostala i bez mého všetečného dotazu.) Zjistilo se, že člověk má v takové situaci právo na utracení až €100 za oblečení — a částka mu bude proplacena. Navíc mi paní podala tyhle epesní mikro-hřebeny a mikro-kartáčky, mikro-deodoranty a mikro-krémy na obličej. Velká paráda.</p>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://4.bp.blogspot.com/-qEo55vMtF2I/TcbF0ciywSI/AAAAAAAAAO8/ON5B_T-EzHQ/s1600/IMG_20110508_092543.jpg" imageanchor="1" style=""><img border="0" height="300" width="400" src="http://4.bp.blogspot.com/-qEo55vMtF2I/TcbF0ciywSI/AAAAAAAAAO8/ON5B_T-EzHQ/s400/IMG_20110508_092543.jpg" /></a></div>
<p>Po příjezdu <a href="http://www.bart.gov/" title="BART - Bay Area Rapid Transit">BART</a>em do centra San Francisca (Market & Powell) jsem s povděkem zjistil, že město je stále stejně živé a šílené, jako když jsem jej v lednu opustil (moje první výprava do US). Prošel jsem kolem slavného člověka s cedulí “<a href="http://www.photographyblackwhite.com/jesus-christ-loves/" title="Jesus Christ Loves You | Cole Thompson Photography">Jesus Christ Loves You</a>” a několika hiphoperů s <a href="http://www.google.com/search?q=boombox&hl=en&qscrl=1&prmd=ivns&source=lnms&tbm=isch&ei=s8HGTeeLNIT6sAP0oLipAQ&sa=X&oi=mode_link&ct=mode&cd=2&ved=0CB0Q_AUoAQ&biw=1597&bih=866" title="boombox - Google Search">boomboxy</a>, a ubytoval jsem se v hotelu <a href="http://www.hoteltriton.com/" title="San Francisco Union Square Hotels: Hotel Triton, a Hip Boutique Hotel">Triton</a>. Zkuste si představit veskrze hippie hotel — s barevnými chodbami, gay recepčním a escherovský schodištěm — vaše představa žije, hned vedle slavné <a href="http://www.google.com/search?hl=en&qscrl=1&biw=1597&bih=866&tbm=isch&sa=1&q=chinatown+gate+san+francisco&aq=0&aqi=g1&aql=&oq=chinatown+gate+san+" title="Google">brány do Chinatownu</a>.</p>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-Y60MlDZ2oSQ/TcbFzV1LBdI/AAAAAAAAAOs/Q_KDIaVD57o/s1600/IMG_20110507_152757.jpg" imageanchor="1" style=""><img border="0" height="400" width="300" src="http://1.bp.blogspot.com/-Y60MlDZ2oSQ/TcbFzV1LBdI/AAAAAAAAAOs/Q_KDIaVD57o/s400/IMG_20110507_152757.jpg" /></a></div>
<p>Odpoledne jsem na doporučení gay recepčního zašel nakoupit bundu, triko a košili do místního H&M. <a href="http://4.bp.blogspot.com/-dviJ-5MybCY/TcbLzHBLnJI/AAAAAAAAAPE/nFzP-2O2tuU/s400/Photo%2Bon%2B2011-05-08%2Bat%2B09.51.jpg" title="Photo Booth">Tohle</a> je výsledek (nemyslím ten zamračený ksicht, ale to, co mám na sobě). Pak jsem se najedl výborného japonského menu (za velmi příznivou cenu) v nenápadném čínském bistru v Chinatownu. Byl jsem tam už v lednu, takže jsem šel na jisto. </p>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-LLdr9VHPm_Y/TcbFz9txnPI/AAAAAAAAAO0/wlyJuNj9Z6Y/s1600/IMG_20110507_173259.jpg" imageanchor="1" style=""><img border="0" height="300" width="400" src="http://1.bp.blogspot.com/-LLdr9VHPm_Y/TcbFz9txnPI/AAAAAAAAAO0/wlyJuNj9Z6Y/s400/IMG_20110507_173259.jpg" /></a></div>
<p>Po návratu na pokoj jsem chtěl ještě pracovat, ale po chvíli jsem to vzdal a lehl. Šel jsem spát někdy kolem osmé, 24,5 hodiny ranním stávání v Praze. Vstal jsem v 5 ráno — a tento text je způsob, jak jsem se vypořádal s časem, kdy je venku zima a všude je zavřeno. Teď už ale hurá do ulic!</p>
<p>Pokračování (možná) příště.</p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-44287000616169785812011-03-15T10:23:00.002+01:002011-03-15T10:29:06.151+01:00Proč je méně (lidí) někdy více (odvedené práce)?<p>Odpověď je jednoduchá: čím více kolegů s podobnou náplní práce, tím větší pocit, že <em>to udělá někdo jiný</em>. </p>
<p>Když jste na něco sami, tenhle pocit nikdy nemůžete mít. Když máte jen několik kolegů, zeptáte se jich. Ale jakmile jste v organizaci, kde má 1000 lidí na starosti jednu a tu samou věc, můžete se lehce dostat do módu: “na tomhle určitě už někdo dělá” nebo hůř “proč bych to měl řešit zrovna já?”.</p>
<p>Dobrá zpráva je, že se proti tomu dá bojovat. Za prvé: firemní kultura. Za druhé: <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Somebody_Else's_Problem">uvědomění si</a> problému. Za třetí: přesnější definování povinností každého jednotlivce. Za čtvrté: <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Issue_tracking_system" title="Issue tracking system - Wikipedia, the free encyclopedia">issue tracking</a>.</p>Unknownnoreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-47044619661914894322011-03-01T15:55:00.001+01:002011-03-01T15:56:56.445+01:00AppEngine projekt<p>Pro jeden projekt (nesouvisející s Googlem) bych rád najal někoho, kdo si rozumí s AppEnginem. Nemůžu se ohánět nějakým extra vysokým finančním ohodnocením. Jinými slovy: studenti vítáni!</p>
<p>Ony jsou to projekty vlastně dva. Ten první je spíš na sondování možností. Zato ten druhý by mohl být <em>pecka, děcka!</em> :)</p>
<p>Pokud má někdo zájem, něchť prosím napíše mail na filip tečka hráček zavináč gmail tečka hádej co. Stačí něco jako “tady jsem”, odkaz na LinkedIn (nebo něco podobného), a — pokud je — příklad existující aplikace. Vyhrazuji si právo neodpovědět osobně na všechny maily, pokud jich náhodou přijde víc než malé množství.</p>
<p>Díky a <a href="http://twitter.com/?status=%40filiphracek%20hled%C3%A1%20%C4%8Dlov%C4%9Bka%20na%20AppEngine%20projekt%20--%3E%20http%3A%2F%2Fgoo.gl%2FyhSLZ">tweety vítány</a>!</p>Unknownnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-80804487334781069162011-02-28T12:24:00.002+01:002011-02-28T13:50:35.682+01:00Konec internetu<p><img style="float:right; margin-left: 10px" border="0" height="222" width="226" src="http://3.bp.blogspot.com/-xoEmRpq3_bg/TWuFoxHidVI/AAAAAAAAAKw/Tw5djgLEroA/s400/rip.gif" />Dnes stále ještě slýcháváme: “Zajdu si na internet,” nebo “Kouknu se na to na internetu.” Ne, že by si snad někdo myslel, že internet je <em>místo</em>. Internet prostě jen není všude. Průměrný Čech má na internet připojený pouze počítač. A když chce na internet, musí k tomu počítači fyzicky dojít.</p>
<p><strong>Co se stane, až bude mít většina lidí (řekněme v Evropě) přístup k internetu odkudkoliv?</strong> Už nebudeme “chodit k internetu”, protože internet bude v našich mobilech, v autech, v našich hodinkách, fotoaparátech, diktafonech, částech oděvu. Připojenost na internet nebude specifikum, ale samozřejmost. </p>
<p>Přestaneme vnímat, že něco “je na internetu”, protože skoro o ničem se nebude dát říct, že není.</p>
<p>Slovo “internet” vyjde z užívání, stejně jako se to stalo v posledních ~10 letech slovu “<strong>digitální</strong>”. V devadesátých letech byly digitální hodinky, digitální počítače, digitální obrazovky. Dnes je <em>samozřejmě</em> digitální skoro všechno. Vlastnost “digitální” je natolik rozšířená, že mizí ze slovníku. Kdy jste naposledy slyšeli výraz “digitální hodinky”? A nejde jen o slovník laiků: <a href="http://ngrams.googlelabs.com/graph?content=digital&year_start=1940&year_end=2008&corpus=0&smoothing=3">podívejte se, jak se za posledních pár let obrátila křivka používání slova “digital” v anglické literatuře</a>.</p>
<p>Další zajímavý efekt všudypřítomné (a proto neviditelné) vlastnosti “digitální”, je nově nabytá důležitost slova “analogový”. Analog je dnes <em>něco navíc</em>. Lidé si kupují analogové desky, protože mají rádi “ten analogový zvuk, který vám [digitální] empétrojky nikdy nenabídnou”.</p>
<p>Co to všechno znamená pro internet? Že se mu bude dařit skvěle, přestože – nebo právě proto, že – o něm lidé budou stále méně mluvit a uvažovat. Že se dostane do míst, kde bychom ho nikdy nečekali (viz: Kindle není nic jiného než <em>digitální kniha</em>). Že přestane být vyjímečný a privilegovaný.</p>
<p>Co to znamená pro nás, dělníky internetu? Pokud si můžeme dovolit myslet dostatečně daleko dopředu:</p>
<ul>
<li>Nemá cenu vůbec uvažovat nad offline situacemi. </li>
<li>Nemá cenu uvažovat nad “internetovou” versus “ne-internetovou” cílovkou.</li>
<li>Můžeme předpokládat, že internet bude ve všem. Dává tedy smysl například stavět produkt určený pro online fotoaparáty.</li>
<li>Slovy “online”, “internet” a “web” už nikoho neohromíme.</li>
<li>Naopak vzroste na významu slovo “offline”. Možná je na čase koupit chatu někde daleko v horách a začít ji propagovat jako “offline lázně”. </li>
</ul>
<p><strong>Ale Filipe, vždyť já jsem na internetu skoro pořád už teď!</strong></p>
<p>Já taky. Ale stále ještě ne <em>úplně</em> pořád. Např.: moje videokamera je offline. Ale samozřejmě i tak si sahám na budoucnost – už dlouho jsem neřekl, že si zajdu na internet. Jenže já a ty, milý čtenáři, nejsme ani zdaleka průměrný Evropan. Aneb, jak říká <a href="http://en.wikiquote.org/wiki/William_Gibson%23Attributed">William Gibson</a>: “The future is already here – it is just not very evenly distributed.”</p>Unknownnoreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-45192058442255487292011-02-10T17:57:00.003+01:002011-02-14T11:31:02.468+01:00#FAIL konference<p>Dnes kolem poledne jsem <a href="http://twitter.com/filiphracek/status/35668059033174016">tweetnul</a> nápad, který mi leží v hlavě už nějaký čas: co takhle zorganizovat konferenci, na které se lidé nebudou chlubit svými úspěchy, ale naopak svými největšími/nejzajímavějšími neúspěchy. K mému nadšení nápad vzbudil docela velký zájem! (Ale k tomu se ještě dostanu.)</p>
<p>Cílem takové konference by samozřejmě bylo poučit se z chyb druhých, abychom je nemuseli dělat sami. </p>
<div class="separator" style="text-align: center;">
<a href="http://2.bp.blogspot.com/-isKwO82TxyM/TVQYwv4B8nI/AAAAAAAAAKI/RIObv9JiAdI/s1600/Fail%2B11.jpeg" imageanchor="1" style=""><img border="0" height="300" width="400" src="http://2.bp.blogspot.com/-isKwO82TxyM/TVQYwv4B8nI/AAAAAAAAAKI/RIObv9JiAdI/s400/Fail%2B11.jpeg" /></a></div>
<p>Zároveň by ale takováto akce měla další cíl: podpořit trochu “culture of fail” v ČR. Nemůžu si za boha vzpomenout, kdo mi ten nápad vnuknul (což je #fail sám o sobě) <ins>(<strong>UPDATE</strong>: <a href="http://www.runtime.cz/2011/02/fail-konference.html?showComment=1297365313950#c3817421037742601446">byl to Dan Franc</a>!)</ins>, každopádně to není původem můj nápad, ale čím dál víc si myslím, že se tady lidi za své chyby a neúspěchy stydí víc, než je zdrávo. Nerad dávám někoho “za vzor”, ale koukněte třeba na Setha Godina: světově známý spisovatel a marketingový guru, který svůj úspěch založil stejně tak na svých <em>neúspěších</em> jako na tom, co se mu povedlo. Nebo jinak: vzpomeňte si na nějakou přednášku na škole nebo konferenci, kde přednášející otevřeně přiznal svoji chybu. Klesl ve vašich očích na ceně? Pravděpodobně ne. Naopak, tím spíš jste jej začali poslouchat a respektovat. A možná, <em>možná</em>, jste se do budoucna méně báli jít do rizika, protože jste si řekli: vždyť ten #fail zas tak moc nebolí! (A hlavně: většinou časem přebolí.) Aspoň na mě to ten efekt má.</p>
<p>Na twitteru i jinak mi přišla spousta reakcí a nápadů:</p>
<ul>
<li>Evidentně by taková akce nebyla první svého druhu, viz např.: <a href="http://failcon2010.com" title="Failcon">failcon2010.com</a> (<a href="http://twitter.com/fero8">@fero8</a>). A v rámci jiných konferencí proběhlo spousta fail-talků i v ČR, např. ta od <a href="http://twitter.com/fczbkk">@fczbkk</a> na Webexpu.</li>
<li>Pár lidí nad tímhle už nějakou dobu uvažuje, <a href="http://twitter.com/webexpo/status/35716140613246976">třeba Webexpo</a>. Yay!</li>
<li>Dobrá <a href="http://twitter.com/MarekP/status/35679036596436992">poznámka od Marka Prokopa</a>: existují zajímavé a nezajímavé chyby. Tipl bych, že ty zajímavé:
<ol>
<li>Jsou přiměřeně vtipné.</li>
<li>Dá se z nich vyvodit nějaká obecnější rada.</li>
</ol></li>
<li>Vznikly obavy, že bude taková konference příliš smutná (<a href="http://twitter.com/virtone/status/35671307043614720">viz @virtone</a>).
<ul>
<li>Samozřejmě: pokud by všichni přednášeli o tom, jak jim umřel člen rodiny nebo jak přišli o ruku, bylo by to depresivní až až. Ale to jsem neměl úplně na mysli.</li>
<li>Myslím spíš profesní chyby (ať už vtipné nebo méně vtipné). Klidně i osobní, ale rozhodně by nemělo být cílem konference rozbrečet přednášející na pódiu.</li>
<li>Každý fail by měl mít nějaký happy end. Přinejmenším poznání, že to <em>byl</em> fail. A ještě lépe nějaká rada do budoucna.</li>
</ul></li>
<li>Každý by se měl chlubit pouze vlastními neúspěchy. (Viz <a href="http://twitter.com/Marek_Baco/status/35670797477486593">otázka @Marek_Baco</a>.) Mluvení o tom, jak to “ti druzí” dělají špatně, to je přirozená součást každé druhé konference… :)</li>
</ul>
<p>Dostal mě <a href="http://twitter.com/Nofreeusernames/status/35675439615705088">tweet @nofreeusernames</a>:</p>
<blockquote>
<p>Já chci fail konferenci! Místo afterparty bude večírek looserů se špatnou hudbou a pískajícími mikrofony</p>
</blockquote>
<p>To mě přivedlo na skvělou výhodu takovéto konference: pokud to bude organizačně #fail, tak to bude vlastně #win! Co jiného čekat od #fail konference než nefungující wifi, vypadávající obraz, pískající mikrofony a držkopády na pódiu? Jestli to bude ve finále vypadat <a href="http://www.youtube.com/watch?v=L2bTwSfWtsE">nějak takhle</a>, budu náramně spokojený… :)</p>
<p>Takže myslím, že nápad má potenciál i podporu. Teď už jen převést ho do praxe. <em>Vůbec</em> se nebudu zlobit, když se organizace ujme někdo jiný, takže se mi moc líbí <a href="http://twitter.com/webexpo/status/35716140613246976">návrh z Webexpa</a> (Vašku?). Bohužel nemám časovou kapacitu dělat akci od nuly a sám. Takže pokud byste chtěli být součástí (organizačně, nebo jako přednášející, nebo jinak), <a href='mailto:filip.hracek@gmail.com?subject=[failcamp]'>napište mi</a>.</p>
<p>Díky!</p>
<p><ins><strong>UPDATE</strong>: <a href="http://www.runtime.cz/2011/02/fail-konference.html?showComment=1297365313950#c3817421037742601446">Dan Franc v komentářích</a> doplňuje článek natolik zajímavě, že si to zaslouží citaci:</ins><p>
<blockquote>Podpora "kultury chyby" může but největší věc, co lze pro podporu startup kultury speciálně v čr udelat....nebavili jsme se o tom nakonec my dva spolu? A nesouhlasím, že chyba musí mít happyend, musí být jen dobře popsána a musí být svědkem odvahy jejího nositele, protože failcony jsou v mém pohledu konference o odvaze, reflexi a síle (jít dál). Ty chyby jsou jen prostředkem k tomu. Failcony jsou podle mě především oslava odvahy a ta mi u nás docela chybí. Velký problém v čr bude právě image nositele neúspěchu jako losera. Bohužel nechapeme, že většina podnikatelských projektu prostě nevychází a že to je nutná podmínka podnikání....</blockquote>
<blockquote>Zároveň x neúspěchu je nejlepší podnikatelská škola a skoro podmínka nutná pro podnikatelské zrání. To se u nás ale často taky nechápe. Navíc média budují kult úspěšných podnikatelů a zcela ignorují realitu cesty, která k úspěchu vede, a statistickou míru úspěchu vs neúspěchu.. no nic, víc zas jindy</blockquote>Unknownnoreply@blogger.com13tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-19092431500127950872011-02-09T16:00:00.002+01:002011-02-09T16:09:34.972+01:00Poslední volná třípísmenná .cz doména<p>Tak jsem z legrace projel (nedokonalý) seznam všech českých podstatných jmen svým <a href="http://www.runtime.cz/2011/02/jak-najit-dobrou-domenu-skript.html" title="Runtime: Jak najít dobrou doménu? (skript)">skriptem na výběr volných domén</a>. Zajímalo mě, kolik v české TLD zbývá jedno- až tří-písmenných domén. Pro fajnšmekry, použil jsem následující příkaz:</p>
<pre><code style="width:100%">python check-whois.py --max=3 <a href="http://www.google.com/fusiontables/DataSource?snapid=133202" title="Google Fusion Tables">most-czech-nouns.csv</a></code></pre>
<p>Skript nezklamal a vyhodil seznam osmi volných domén. Většina z nich ale nedává smysl, respektive se nejedná o podstatné jméno v prvním pádě <small>(jak jsem říkal v minulém článku, seznam, ze kterého jsem čerpal, je narychlo splácnutý a velmi nedokonalý)</small> nebo je to něco hodně obskurního. </p>
<p>Zbyla jedna doména, která mě ale dostala…</p>
<p> </p>
<p> </p>
<p> </p>
<p> </p>
<p> </p>
<p>(wait for it...)</p>
<p> </p>
<p> </p>
<p> </p>
<p> </p>
<p><strong>kýv.cz</strong> (To jako od slova “kývat”.)</p>
<p><strong>No řekněte, není to nádhera?</strong> Opovažte si ji někdo zaregistrovat, vždyť je to něco jako ohrožený druh! Poslední mohykán! :)</p>
<p><img border="0" height="67" width="202" style="border:none" src="http://1.bp.blogspot.com/_vqlftz17pt0/TVKqMidyQnI/AAAAAAAAAKA/w3PrNYz07w0/s1600/www.commenthaven.gif" /> <-- poslední svého druhu!</p>
<p>Pro úplnost, seznam ostatních volných domén, které mi skript vyhodil (ty už mě tolik nepobavily):</p>
<ul>
<li>Hyx.cz</li>
<li>kyv.cz</li>
<li>lvy.cz</li>
<li>pyr.cz</li>
<li>ryv.cz</li>
<li>tys.cz</li>
<li>tyz.cz</li>
<li>vyd.cz</li>
</ul>Unknownnoreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-3742497570068231030.post-85104958770935559782011-02-08T23:32:00.003+01:002011-02-09T14:28:01.500+01:00Jak najít dobrou doménu? (skript)<p>Dobrá doména může mít obrovský vliv na úspěšnost webových projektů a celých firem. Samozřejmě, že existují výjimky (viz: Google), ale obecně lze doménu považovat za stejně důležitou pro internetový byznys, jako je pro “kamenný” byznys důležitá lokalita <em>plus</em> logo.</p>
<p><strong>Problém je v tom, že domén ubývá (na rozdíl od dobrých projektů)</strong>. Najít jednu relevantní je i přes nástroje jako <a href="http://domaintyper.com/" title="DomainTyper - Fast Domain Search">Domain Typer</a> velká dřina. Co víc, nikdy se nezbavíte té zžíravé otázky, jestli náhodou <em>tam někde venku</em> není ještě lepší doména, než kterou jste právě koupili. (<a href="http://www.ted.com/talks/barry_schwartz_on_the_paradox_of_choice.html" title="Barry Schwartz on the paradox of choice | Video on TED.com">Paradox of Choice</a>.)</p>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjVzHza7tZ8LR9TGEPgftkTTIyhT0RL7XCEmhyphenhyphenPoCaGvYF_30FRJRa-zLtipDZNAnuveNvZ_0KD_lcaxnBstvE9jTM85mkaZmab5VZt552kK3uskECm5HO-koIKokFO6g_7dfYBGOu2zKE/s1600/Screen+shot+2011-02-08+at+11.29.55+PM.png" imageanchor="1" style=""><img border="0" height="163" width="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjVzHza7tZ8LR9TGEPgftkTTIyhT0RL7XCEmhyphenhyphenPoCaGvYF_30FRJRa-zLtipDZNAnuveNvZ_0KD_lcaxnBstvE9jTM85mkaZmab5VZt552kK3uskECm5HO-koIKokFO6g_7dfYBGOu2zKE/s400/Screen+shot+2011-02-08+at+11.29.55+PM.png" /></a></div>
<p>Jsem si jistý, že domaineři na to mají nástroje. Skript, který jsem si naprogramoval a zde předkládám, by měl trochu “srovnat hladinu” tím, že nabídne možnost najít tu správnou doménu v podstatě komukoliv.</p>
<h3 id="co_budete_potebovat">Co budete potřebovat?</h3>
<ol>
<li><strong>Skript</strong> <code>check-whois</code>.
<ul>
<li>Stáhněte buď jako <a href="http://code.google.com/p/check-whois/downloads/list">.zip</a> nebo jako <a href="http://code.google.com/p/check-whois/source/checkout">svn repozitář</a>.</li>
</ul></li>
<li><strong><a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Unix-like" title="Unix-like - Wikipedia">*nix</a> operační systém</strong>.
<ul>
<li>Proč? Skript pro jednoduchost využívá command-line příkazu <code>whois</code>, který je výchozí součástí unix/linux systémů, ale už ne například Windowsů. (Nebo se mýlím?)</li>
<li>Vyzkoušeno na Mac OS X a Ubuntu, ale s trochou snahy může fungovat například i na <abbr title="Network Attached Storage">NAS</abbr> disku nebo pod Windowsama v <a href="http://www.cygwin.com/">Cygwinu</a>. </li>
</ul></li>
<li>Alespoň základní chápání *nixového příkazového řádku.
<ul>
<li>Je libo <a href="http://www.google.cz/search?hl=cs&qscrl=1&&sa=X&ei=kadRTbn5JMb4sga828jdBg&ved=0CBkQBSgA&q=unix+command+line+tutorial&spell=1" title="Google">tutoriál</a>?</li>
</ul></li>
<li><strong>Textový soubor</strong> plný klíčových slov.
<ul>
<li>Může to být například (hóóódně nedokonalý a neúplný) <a href="http://www.google.com/fusiontables/DataSource?snapid=133202" title="Google Fusion Tables">seznam 64 tisíc podstatných jmen</a>, který jsem pro vás narychlo vyextrahoval z <code>.dic</code> a nahrál do Google Fusion Tables.</li>
<li>Ještě lépe to bude seznam klíčových slov, ať už z <a href="https://adwords.google.com/select/KeywordToolExternal">AdWords Keyword Tool</a>, nebo ze statistik vašich webů.</li>
</ul></li>
</ol>
<h3 id="jak_na_to">Jak na to?</h3>
<p>Vytvořte si soubor plný klíčových slov z bodu čtyři. <strong>Musí to být jedno klíčové slovo (sousloví) na řádek, žádné další informace.</strong> <del class="display-none" style="display:none">Slova mohou obsahovat háčky a čárky (utf-8), prográmek je odstraní (č → c).</del> Soubor můžete nazvat třeba <code>keywords.txt</code>.</p>
<p>Jděte do příkazového řádku (= do terminálu) a napište něco takovéhoto:</p>
<pre><code>python check-whois.py keywords.txt domains.txt</code></pre>
<p><strong>Program projde všechna klíčová slova v souboru <code>keywords.txt</code>, převede je na doménu 2. řádu (<code>Svatý Mikuláš</code> → <code>svatymikulas.cz</code>) a zjistí, jestli je pro ni <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/Whois" title="Whois - Wikipedia, the free encyclopedia">WHOIS</a> zápis.</strong> Pokud ne, doména je pravděpodobně volná, a přibude jako nový řádek do souboru <code>domains.txt</code>. </p>
<p>Skript zachová pořadí původního souboru, takže pokud jste měli třeba klíčová slova seřazená podle hledanosti odshora dolů, budete mít seznam domén seřazený podle důležitosti. </p>
<p>Prográmek vás bude průběžně informovat o tom, co dělá (nebo naopak nedělá: někdy je potřeba nechat WHOIS server oddychnout). Pokud chcete vidět, jak se vám plní seznam volných domén, otevřete nový terminál a napište <code>tail -f domains.txt</code>.</p>
<ul>
<li><a href="http://code.google.com/p/check-whois/source/browse/examples/adwords-keyword-tool-android.txt">Příklad vstupu</a></li>
<li><a href="http://code.google.com/p/check-whois/source/browse/examples/adwords-keyword-tool-android-freedomains.txt">Příklad výstupu</a></li>
</ul>
<h3 id="pokroil_monosti">Pokročilé možnosti</h3>
<p>Pokud spustíte prográmek bez parametrů, vyhodí vám toto:</p>
<pre><code>This simple script will go through a text file full of keywords and find out if there are any free domains.
Usage: python check-whois.py [OPTIONS] input_file.txt [output_file.txt]
Options:
-h, --help Show this help.
-d, --tld=STRING What TLD to check for. Default is 'cz'.
-s, --suffix=STRING If no output_file is given, the script will create
a new filename by adding a suffix.
Default is '-freedomains'.
--min=NUMBER Minimum number of characters in a domain.
Default is 1.
--max=NUMBER Maximum number of characters in a domain.
Default is 18.</code>
</pre>
<p>To tak nějak shrnuje veškerou funkcionalitu. Pokud tedy chcete všechny volné .com domény s délkou přesně 5 znaků, napište:</p>
<pre><code>python check-whois.py --min=5 --max=5 -d com keywords.txt domains.txt</code>
</pre>
<h3 id="pr_poznmek_na_okraj">Pár poznámek na okraj</h3>
<ul>
<li>Skript funguje pouze pro tyto TLDs: .cz, .sk, .com, .net., .org. Je ale velmi lehké přidat podporu dalších TLDs, koukněte do kódu.</li>
<li>Licence je <a href="http://en.wikipedia.org/wiki/MIT_License#License_terms" title="MIT License - Wikipedia, the free encyclopedia">MIT</a>, takže samozřejmě zdarma a “AS IS”.</li>
<li>Skript není žádná princezna. Předem se omlouvám všem s vysokými nároky na uhlazenost kódu. :)</li>
<li>Pokud byste chtěli skript vylepšovat a ta vylepšení dát na <a href="http://code.google.com/p/check-whois/">code.google.com</a>, dejte mi vědět! Přidám vás do členů.</li>
</ul>
<p>Snad vám prográmek bude užitečný, nebo ještě lépe: bude inspirací pro nový projekt, službu, start-up, cokoliv!</p>
<p><a href="http://www.blogger.com/share-post.g?blogID=3742497570068231030&postID=8510495877093555978&target=twitter">Tweetněte si!</a></p>Filiphttp://www.blogger.com/profile/04358880136697456547noreply@blogger.com1